Článek
Hospodaření sektoru vládních institucí vykázalo v loňském třetím čtvrtletí - tedy ještě za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO) - schodek 42,7 miliardy Kč, což představovalo 2,7 procenta HDP.
„Tento výsledek byl především ovlivněn vysokými výdaji na sociální dávky a náhrady zaměstnancům,” uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Dědictví Babišovy vlády: deficit závratných 420 miliard a rekordní státní dluh
K mírnému meziročnímu zhoršení salda vládních institucí o dvě miliardy korun přispěly především ústřední vládní instituce. Jejich hospodaření skončilo ve třetím čtvrtletí ve schodku 54,3 miliardy Kč. Naopak místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 9,5 miliardy Kč, který však byl meziročně nižší o 5,3 miliardy korun. Podobně i hospodaření fondů sociálního zabezpečení zůstalo v přebytku 2,1 miliardy Kč, meziročně se však zhoršilo o 4,8 miliardy korun.
Příjmy vládního sektoru stouply v loňském třetím kvartále meziročně o 6,3 procenta. Na růstu se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků a daní z výroby a dovozu. Naproti tomu pokles statistici zaznamenali u daní z příjmů.
Ministerstvo financí pozastavilo vydávání Dluhopisů Republiky
Výdaje vládních institucí vzrostly v předposledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,2 procenta. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky, náhrady zaměstnancům a ostatní běžné transfery. „Pokles byl zaznamenán pouze u kapitálových transferů,” oznámil ČSÚ.
V souvislosti s vládním dluhem statistici rovněž uvedli, že z hlediska jeho jednotlivých částí byl meziroční nárůst zaznamenán hlavně u emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů. Cenné papíry i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu. Naopak mezičtvrtletně hodnota emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů klesla.