Až o 10 tisíc méně berou lékaři i sestry v nestátním sektoru

Podle ročenky, kterou koncem října vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), byl průměrný plat lékaře v roce 2021 v přímo řízené nemocnici 103 739 hrubého měsíčně, oproti předešlému roku vzrostl o 10 080 korun. Mzdy v ostatních nemocnicích – tedy soukromých, krajských, církevních a dalších – rostly pomaleji, v nich si lékaři loni v průměru přišli na 95 100 korun hrubého měsíčně.

A téměř desetitisícový rozdíl je i v platech všeobecných sester a porodních asistentek. Zatímco ve státních nemocnicích braly loňský rok v průměru 59 917 korun, v ostatních nemocnicích byla jejich mzda 50 551 korun.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) pro Právo v úterý uvedl, že tato čísla mohou být zkreslená tím, že v přímo řízených nemocnicích jsou tabulkové platy jasně dány.

„U obchodních společností i krajských nemocnic mohou mít ředitelé mnohem volnější ruce k odměňování zdravotníků. V Česku neexistuje problém, že by zdravotníci ze soukromých nemocnic utíkali do státního, spíš naopak,“ řekl ministr.

Nespokojenost poroste, míní Kubek

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek má ovšem jiný názor. „Je zde poměrně velký rozdíl mezi mzdami a tarifními tabulkami. Pokud má management možnost odměňovat pracovníky, podle této logiky by měly být mzdy vyšší, jak by si asi přáli pravicoví politici, ale v českém zdravotnictví je mnoho věcí postaveno na hlavu,“ sdělil Právu Kubek.

„Rozdíl je neodůvodněný, a to nejen u lékařů, ale i u sester,“ pokračoval prezident ČLK. Podle něj se dá navíc očekávat nárůst nespokojených zdravotníků už v příštím roce. A to nejen kvůli tomu, že skončí mimořádné covidové odměny, ale i proto, že v příštím roce platy zdravotníků porostou pouze o čtyři procenta, když dříve každoročně rostly i o deset až dvanáct procent.

„Zdravotníky tedy čeká pokles reálných příjmů. Představa, že budou spokojeni se čtyřprocentním nárůstem, je iluzorní,“ dodal Kubek.

Podobně mluví i předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. „Dlouhodobě jsme žádali tarify sjednotit a rozšířit na obchodní společnosti, stačila by k tomu úprava zákoníku práce. Rozdíly jsou opravdu markantní a nůžky se každý rok spíš rozevírají. Nenašel se nikdo, kdo by chtěl situaci řešit,“ řekla Právu Žitníková.

Odbory varují před odlivem za hranice

Podle ní jde o velký problém i v kontextu okolních států, kde by se podmínky pro zdravotníky měly po nátlaku zlepšovat, jako například na Slovensku, kde lékaři pohrozili stávkovou pohotovostí a vláda jim ustoupila. „Na Slovensku se platy skokově zvyšují, ale i v Polsku, Rakousku a Německu. Pokud u nás situace zůstane beze změny, může se stát, že spousta slovenských zdravotníků se od nás vrátí domů za lepším. Odliv může být i v příhraničních oblastech s Polskem na Těšínsku či v jižních Čechách, kde půjdou zdravotníci raději do Rakouska,“ uvedla Žitníková.

Mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová upozornila, že podobně uvažují i absolventi lékařských fakult. „Žádná vlna nespokojenosti u nás zatím není, protože třeba za pandemie covidu se zdravotníkům přidávalo. Ale víme, že absolventi říkají, že půjdou raději do fakultní nemocnice než k nám, a to právě kvůli platovým rozdílům,“ řekla Právu Zachrlová.

Naopak mluvčí příbramské oblastní nemocnice Martin Janota řekl, že u nich nejsou zdravotníci s úrovní mezd nespokojeni natolik, aby zvažovali odchod. „Naše odbory každoročně bojují za navyšování mezd zdravotníkům a poslední roky se daří kopírovat růst platů ve státním sektoru. Nedá se říci, že by si zdravotníci stěžovali,“ uvedl Janota.