Archivní záběry ze stavby mostu v Janově: Morandi měl krásná, ale i nebezpečná díla

Riccardo Morandi se narodil v Římě v roce 1902. Po dokončení studií v roce 1927 získal praxi v oblasti Kalábrie, kde pracoval na konstrukcích z vyztuženého betonu v oblastech poničených zemětřesením.

Poté si otevřel vlastní kancelář v Římě a postupně se prosadil jako autor velkých mostů v Itálii a řadě zemí světa – Kanadě, Libyi, Venezuele, Ekvádoru, Kolumbii či JAR. Později pracoval také na projektu letiště Fiumicino v Římě. Stal se profesorem v oboru mostního designu na univerzitách v Římě a Florencii. Zemřel v roce 1989.

Morandi byl autorem ambiciózních a designově velmi originálních mostů, podle vyjádření architektů pro deník The Times ale nebyl „moc praktický”. Při výpočtech podle nich opomíjel, jak bude beton po dobu životnosti mostu pracovat.

Už před dvěma lety řada expertů označovala design janovského Ponte Morandi za „architektonické selhání“, vzhledem k rychle rostoucím nákladům nutným na jeho udržení v bezpečném stavu.

K nejznámějším Morandiho dílům patří most Generála Rafaela Urdanety ve Venezuele, který je dlouhý přes 8,6 kilometru a byl otevřen v roce 1962. O dva roky později konstrukci mostu poškodil náraz tankeru, který zničil jeden z pilířů.

Most Wadi el Kuf v Libyi postavený v roce 1971 byl s délkou 281 metrů sedm let nejdelším mostem tohoto typu na světě. Z bezpečnostních důvodů jej uzavřeli v loňském roce poté, co kontroly objevily počínající praskliny. U mostů je přitom standardem životnost zhruba sto let.