ArcelorMittal a ČEZ vydělávají miliardy na emisních povolenkách

Koncern ArcelorMittal dostal na roky 2008 a 2009 pro svá zařízení v EU navíc 50 miliónů povolenek v hodnotě 17,5 miliardy korun, což mu zajistilo první místo. ČEZu zbyly povolenky na sedm miliónů tun CO2  v hodnotě 2,5 miliardy korun a umístil se sedmý.

ArcelorMittal získal jen pro svá zařízení na Ostravsku navíc 2,9 miliónu povolenek v ceně zhruba jedné miliardy korun. Povolenky, které Mittalu přebývají kvůli štědrému přídělu a dopadům ekonomické krize, si může nechat a emise paradoxně ještě zvyšovat. Díky zmíněné rezervě povolenek tak mohou být emise ArcelorMittal v Evropě v roce 2020 až o 72 procent vyšší než loni a firma ani nebude muset dokupovat povolenky.

"Nevíme, kolik povolenek na CO2 budeme vlastnit ke konci roku 2012, neboť to záleží na vývoji trhu v příštích letech. Nebudeme prodávat povolenky na CO2, které jsme obdrželi od vlády, neboť je budeme potřebovat pro budoucí výrobu, nebo je alternativně investujeme do projektů snižujících energetickou náročnost v našich závodech,“ vyjádřil se pro Novinky Arne Langner, manažer komunikace ArcelorMittal.

„ArcelorMittal zjevně ví, jak z každé situace vytěžit maximum. Hovořit by o tom mohli například obyvatelé Radvanic a Bartovic na Ostravsku, jejichž zdraví je kvůli ArcelorMittal dlouhodobě ohroženo extrémním znečištěním ovzduší. Přestože ArcelorMittal, zjevně disponuje kapitálem, který by mohl jejich problém odstranit, situace lidí za poslední roky se příliš nezlepšuje. To rozhodně nepovažujeme za odpovědné chování,“ uvedl Jan Šrytr, právník Ekologického servisu.

Podle Augustina Kochuparampila, generálního ředitele ArcelorMittal Ostrava, bylo z celkových více než osmi miliard korun proinvestovaných ve firmě od roku 2004 věnováno přes 2,5 miliardy korun na ekologické projekty. "Letos v únoru jsme zahájili výstavbu jednoho z nejvýznamnějších ekologických projektů, odprášení aglomerace, což je investice za zhruba jednu miliardu korun,“ říká Kochuparampil.

Zařízení na úpravu rudy, tzv. aglomerace, jsou největším zdrojem emisí tuhých znečisťujících látek. Podle Věry Breiové, mluvčí ArcelorMittal, tento projekt přinese snížení emisí prachových částic z aglomeračních pásů o zhruba 75 procent a významně sníží podíl vlivu společnosti na životní prostředí zejména v městské části Radvance a Bartovice.

Podle analýzy Centra pro dopravu a energetiku (CDE) nejsou velké přebytky povolenek v případě ČEZu způsobené ekologizací jeho výroby. Skupina ČEZ vyrábí více elektřiny v zastaralých uhelných elektrárnách, a vypouští tak více CO2 na jednu vyrobenou kilowatthodinu. Od roku 2005 se tento uhlíkový emisní faktor elektráren skupiny ČEZ zvýšil o pět procent. To je v rozporu s veřejným závazkem společnosti ČEZ, která usiluje o snížení emisního faktoru o 40 procent, jak společnost uvedla ve výroční zprávě za rok 2009.

„Štědrá politika států v  rozdávání povolenek zdarma způsobuje, že podniky získávají miliardy neoprávněných zisků a zároveň nebudou v příštích letech motivovány snižovat emise,“ připomněl Jiří Jeřábek z CDE.

"Je to samozřejmě srovnávání jablek s hruškami," argumentuje mluvčí ČEZu Eva Nováková. "Naopak od roku 2005 jsme zvýšili v ČR výrobu v bezemisních zdrojích, zvláště v jaderných elektrárnách, o více než 4,4 TWh, mezi roky 2005 a 2009 naopak poklesla výroba v uhelných elektrárnách ČEZ. Náš emisní faktor tak od roku 2005 v ČR poklesl, a to o téměř 15 procent. Vše je ověřitelné v našich výročních zprávách za příslušné roky," dodává.

„Společnost ČEZ na jednu stranu uvádí, že chce díky ziskům z povolenek zavést čistější technologie, ve skutečnosti se ale stále zajímá především o nákup uhelných elektráren v zahraničí. Začít přitom může tím, že elektrárny bude modernizovat nejlepšími dostupnými technologiemi, a ne jako v případě Prunéřova," dodává Jan Skalík z asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Podle Novákové bude technologie nainstalována v Prunéřově splňovat požadavky na nejlepší dostupnou techniku. "Parametry pro znečišťování ovzduší, kterými bude nové zařízení disponovat, jsou na úrovni nejpřísnějších požadovaných hodnot. Po obnově se zvýší účinnost ze současných 32 až 33 procent na 40,19 procenta, čímž dojde i ke snížení emisí CO2," vysvětluje Nováková.

Nováková rovněž připomíná, že systém povolenek je samou Evropskou komisí nastaven motivačně tak, aby v případě, že firmy povolenky ušetří, je mohly prodat a mít z nich zisk. Ale to pouze v případě, že skutečně povolenky ušetří a tím reálně i emise nevypustí. "Strategie směrem ke snižování uhlíkové náročnosti nadále platí. Investujeme do zvyšování výroby v našich jaderných elektrárnách, modernizujeme dožívající  uhelné elektrárny a snižujeme tak nejen emise oxidu uhličitého, ale i dalších látek," zakončuje Nováková.

Studie organizace Sandbag navrhuje několik možností, jak zabránit zhroucení celého systému obchodování s emisními povolenkami, které kvůli masivním přebytkům povolenek hrozí. Jednou z nich je zvýšit evropský cíl ve snižování emisí skleníkových plynů z 20 na 30 procent do roku 2020, další možností je omezit možnost využívat tzv. externích povolenek, které vznikly podporou projektů v zemích mimo Evropskou unii.