Hlavní obsah

ANO v Praze chce dát miliardu na kuchařky

Praha by mohla s nízkými platy kuchařek a uklízeček školám pomoci. Šéf zastupitelů ANO Patrik Nacher navrhne, aby se v rozpočtu města na jejich platy vyčlenila jedna miliarda korun.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Školní jídelna na 28. základní škole v Plzni

Článek

Rada města chce dát školám 700 milionů korun, do částky ale počítá i peníze na učitele. Situaci řeší i hejtmani. Někteří chtějí, aby platy nepedagogů řešili v budoucnosti zřizovatelé.

„Máme v rozpočtu na příští rok vyhrazeno 700 milionů korun na platy pro školská zařízení. Školy se to, jak na tom finančně budou, dozvědí až na konci ledna. Případné dofinancování bychom tak mohli řešit až v únoru,“ řekl Právu radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Bude podle něj na ředitelích, na co peníze, které od města dostanou, použijí: zda na příspěvky k platům učitelů, nebo školníků, uklízeček, kuchařek či asistentů. Pokud opozice přijde s návrhem tuto částku pro školy navýšit, měla by podle Klecandy říci, kde ty peníze chce vzít.

Sehnat školníka či kuchařku je čím dál těžší. A bude hůř

Věda a školy

„Nemám problém s tím, pokud se někde něco škrtne nebo když někdo řekne, že má ve své kapitole moc peněz. Ale to se často neděje,“ dodal Klecanda.

ANO chce dát asi miliardu korun přímo na platy nepedagogů. Nacherův návrh má v pondělí projednat klub zastupitelů, následně by měl být navržen v rámci projednávání rozpočtu na příští rok 14. prosince.

„Zhruba miliarda by mohla pomoci dorovnat platy nepedagogickým pracovníkům ve školách na území Prahy. Bude to nejrychlejší řešení, i když je nekoncepční,“ řekl Právu Nacher.

„Platová úroveň nepedagogických pracovníků je nízká, přešlapuje se okolo toho na místě. Vedení Prahy utrácí miliardu sem, miliardu tam, poslední příklad je pavilon pro lední medvědy za 1,2 miliardy korun. Když to dáme na misku vah, tak přece vidíme priority,“ dodal.

Připomněl tak projekt pražské zoo, který má nahradit stávající výběh ledních medvědů. V polovině listopadu radní schválili zvýšení nákladů na jeho výstavbu o 330 milionů korun. Místo původních 870 milionů vyjde na 1,2 miliardy korun.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Školní jídelna na 28. základní škole v Plzni

I kvůli nízkým platům nepedagogů stávkovalo přes sedm tisíc škol. Ředitelé si stěžují, že kvůli nízkým platům nemohou sehnat do škol uklízečky, školníky nebo kuchařky. Tabulkové nástupní platy se pohybují dokonce pod minimální mzdou.

Jak vyřešit situaci nízkých platů uklízeček, kuchařek, ale i školníků, IT pracovníků či ekonomů školy, řeší i kraje. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) míní, že se nejdříve musí změnit tabulky, aby nepedagogové dostávali větší platy.

Z řady krajů zní také opatrný souhlas s tím, aby se rozjela debata o převedení platů nepedagogických pracovníků na zřizovatele, tedy obce, města a kraje.

„Pak by ale na to měly samosprávy dostat peníze v rámci rozpočtového určení daní,“ míní plzeňský hejtman Rudolf Špoták (Piráti).

To pokládá za legitimní požadavek i šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS) nebo hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS).

Školské odbory nadále požadují pro neučitelské profese růst výdělků o 10 procent

Věda a školy

„Ministerstvo zatím hovořilo jen o spolufinancování. Na takovou debatu jsem připraven,“ řekl Právu Červíček. Pomoci chce kraj v rámci možností už příští rok. „Jako zřizovatel nenechám školy padnout. Máme hledat řešení, ale nestěžovat si na to,“ poznamenal.

Ostře se proti ní ohradil pardubický hejtman Martin Netolický (SOCDEM). „To bychom pak jako kraj každý rok licitovali s každým ředitelem o tom, kolik potřebuje kuchařek, uklízeček a ajťáků,“ poznamenal.

„My zdroje nemáme. Ve chvíli, kdy to uděláme, tak rezignujeme na rekonstrukce, obnovu majetku, rozvoj,“ řekl Právu.

Převedení odpovědnosti za nepedagogické pracovníky na zřizovatele by se nelíbilo ale ani Klecandovi.

„Stát nemůže krajům říkat, že mají platit nepedagogy, ale zároveň jim přikazovat, jaký má být nákupní koš jídelny a podobně. Stát nemůže klást nároky, ale zároveň na to nedávat peníze. Ať tedy řekne, že je za stravování zodpovědný kraj, a ten si pak může žáky stravovat, jak chce,“ řekl Právu.

Ředitelé škol se změn obávají

Opatrní jsou ke změnám i ředitelé škol.

„Otázkou je, jestli by při změně rozpočtového určení daní šly pak všechny prostředky tam, kam mají. Druhá věc je, že větší obce a města mají aparát to zvládat, ale je otázka, do jaké míry by to zvládali menší zřizovatelé, pod které by tím pádem nepedagogičtí pracovníci přešli,“ řekl Právu šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

„Zásadní věc je, aby se změnily tabulky, kde jsou některé platy pod minimální mzdou. To by se mělo změnit rozhodně. Měli by dostat plat, který je srovnatelný s platy v jiných sektorech v podobných zaměstnáních,“ uzavřel šéf Asociace.

S takovými platy můžeme zavřít, varuje šéfka školní jídelny

Domácí

Výběr článků

Načítám