ANO chce po volbách vrátit daňové slevy a snížit daň firmám

„Přesné parametry programu zveřejníme později, ale již nyní považujeme za nejpravděpodobnější scénář návrat sazby daně z příjmů právnických osob na 19 procent. Co se týče navracení slev na dani, půjde o takzvané školkovné a slevu na druhého z manželů, jejichž zrušení přivedlo mnoho rodin do obtížné situace, aniž přineslo relevantní fiskální efekt,“ uvedla Schillerová.

Školkovné letos poprvé není možné v daňovém přiznání uplatnit. Ještě za rok 2023 činilo až 17 300 Kč na každé dítě. Rovněž došlo k výraznému zpřísnění podmínek pro uplatnění slevy na manželku či manžela ve výši 24 840 Kč, když nově platí jen při péči o nanejvýš tříleté dítě.

Oslovené vládní strany na záměry ANO v daních nereagovaly, ani neodhalily své vlastní plány. Experti pak měli k navrhovaným daňovým změnám ANO výhrady.

„Sleva na dani za umístění dítěte ve školce dává obecně smysl, protože motivuje k využití školky, které umožňuje rodiči vrátit se do práce. Aby ale tohoto efektu dosáhla a nebyla příliš plošná, její nastavení by se proti původní verzi mělo upravit,“ reagoval ekonom Petr Vilím z výzkumné organizace PAQ Research.

Školkovné by podle něj mělo ideálně platit jen pro rodiče dětí do tří let – nad tento věk je místo ve školce garantované. Upozornil také na to, že v kombinaci s daňovými odpočty a dalšími slevami typicky nemohly školkovné využít nízkopříjmové rodiny. „Řešením je umožnit, aby se některé slevy – zejména ta na poplatníka –převedla do daňového bonusu jako u slevy na dítě,“ navrhuje ekonom.

Sleva na nepracující manželku je odborníky kritizována, například i v nedávné zprávě OECD o stavu české ekonomiky. Demotivuje totiž k návratu druhého partnera do práce, protože by na ni první partner ztratil nárok. „Rozšíření této slevy i na páry, které nemají dítě do tří let, by tento demotivační efekt rozšířil na další domácnosti a snížil tak participaci na trhu práce,“ zdůraznil Vilím.

Jak dále uvedl, mnohem efektivnější pro pomoc rodinám s malými dětmi by byla obecná sleva na dítě do tří let, ať už druhý rodič pracuje, nebo ne. „Ta by neměla zmíněný demotivační efekt a mohly by ji čerpat i domácnosti samoživitelek, které na slevu na nepracujícího partnera nedosáhnou,“ dodal.

Hlavně v době prudkého růstu cen bylo školkovné finanční náplastí pro řadu středněpříjmových rodin. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila ale bylo jeho zrušení správným krokem. Také on poukázal na to, že nemohlo být využíváno nízkopříjmovými domácnostmi. „Jednalo se tedy o podporu části středně- až vysokopříjmových domácností, které by se bez ní spíše obešly,“ řekl.

Jediným relevantním argumentem by podle něj bylo, kdyby školkovné prokazatelně tyto domácnosti motivovalo k větší porodnosti. „Žádné relevantní analýzy, která by tento efekt prokázala, si ovšem nejsem vědom a osobně silně pochybuji, že školkovné k větší porodnosti jakkoliv přispívalo,“ podotkl Hradil.

Sleva na manželku či manžela byla pak podle něj podobně problematická v tom smyslu, že ji těžko mohly využít skutečně chudé domácnosti. „Navíc působila demotivačně při rozhodování o návratu do pracovního procesu po skončení rodičovské dovolené. Úpravu omezení této slevy na dobu péče o dítě do tří let věku považuji za žádoucí, a pokud by záměrem bylo tuto podmínku opět odstranit, pak bych to považoval za krok zpátky špatným směrem,“ dodal.

Díky loňskému zrušení daňových výjimek konsolidačním balíčkem stát ročně ušetřil nižší jednotky miliard. ANO chce ale také snížit korporátní daň, jejíž loňské zvýšení má být pro rozpočet výraznou vzpruhou.

O tyto peníze by však státní kasa zase přišla. „Odhadovaný počáteční výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši přibližně 22 miliard ročně bude postupně kompenzován ekonomickým růstem, vyšší domácí produkcí a nárůstem příjmů z přímých i nepřímých daní, včetně odvodů zaměstnanců. Výpadek bude dále tlumen lepším výběrem této daně, kde jen loni současná vláda nenaplnila inkaso o zhruba 11 miliard,“ prohlásila Schillerová.

ANO plánuje i znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Snížením korporátní daně chce podle Schillerové zatraktivnit Česko pro zahraniční investory. Pro ty jsou však podle mluvčího státní agentury CzechInvest Davida Hořínka důležitější jiné faktory, jako poloha země, kvalifikovanost pracovní síly, úroveň infrastruktury, ceny energií, rychlost stavebního řízení či státní investiční pobídky.

„Obecně platí, že investoři reagují citlivěji na nestabilitu daňového prostředí a časté změny než na samotnou výši daně, pokud je srovnatelná s okolními zeměmi,“ poznamenal Hořínek.

Zvýšení korporátní daně z 19 procent na 21 procent v roce 2024 k poklesu zájmu zahraničních investorů o Česko podle něj zatím nevedlo. „I přes toto zvýšení zůstává naše korporátní daň stále konkurenceschopná v rámci EU, kde je průměrná sazba přibližně 21,5 procenta,“ upozornil mluvčí.

Podle Petra Vilíma by investice v naší ekonomice efektivněji podpořilo, kdyby se firmám umožnilo rychleji odepsat své investiční výdaje ze základu daně z příjmu. „Inspirací může být Velká Británie, která umožňuje plně odepsat investiční výdaje na továrny a stroje již v prvním roce. To motivuje firmy jejich zisk reinvestovat, produktivně jej využít a ponechat jej v ekonomice,“ doplnil.

Vít Hradil odhadl, že rozpočtový výpadek by kvůli snížení daně firmám z dnešních 21 na 19 procent mohl dosáhnout až 30 miliard. To, zda by se náklady snížení této daně skutečně v dohledné době vrátily skrze silnější ekonomickou aktivitu, je podle něj obtížné odhadnout. „A i kdyby tento krok nakonec skutečně byl fiskálně pozitivní, zůstane český rozpočet stále v hlubokém minusu a bude potřebovat každou korunu,“ zdůraznil.

Pokud má Česko podpořit firmy s cílem zvyšovat výkonnost ekonomiky, pak je i podle Markéty Malé z Centra veřejných financí na Univerzitě Karlově lepší cestou snížení daňového základu o investice, například rychlejšími trvalými odpisy vybraného majetku.

„Tím firmám efektivně také snižujeme daně, ale dostáváme za to více investic od zahraničních i domácích firem než v případě prostého snížení sazby. Naším cílem by mělo být nejen nalákat zahraniční investory, ale vytvořit podmínky motivující k reinvesticím. Myslím, že nechceme model, kdy sem firmy přicházejí primárně za nízkou sazbou a relativně levnou pracovní silou a vydělané prostředky hned směřují zpět do zahraničí,“ řekla Novinkám Malá.

„Chceme, aby tu firmy inovovaly, stavěly, investovaly do dekarbonizace… A k tomu nám více poslouží štědřejší zohlednění investic v daňovém základu než nižší sazba,“ dodala expertka.

Z případné nižší korporátní daně by profitovaly i firmy šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Jeho koncern Agrofert má v Česku zhruba 160 firem, které mají přes 20 tisíc zaměstnanců. Podle své poslední výroční zprávy zaplatil v roce 2023 na dani z příjmů 397 milionů korun, o rok dřív to bylo přes 4,3 miliardy korun.