Ani domácí práce. Desítky tisíc Islanďanek včetně premiérky jdou do stávky za rovné platy

Na Islandu půjde o první podobnou akci od roku 1975, kdy během tehdejší stávky odmítlo pracovat 90 procent žen. Protest vedl k významným změnám, včetně zvolení první islandské prezidentky, uvedl list The Guardian.

Organizátorky a organizátoři stávky doufají, že akcí přitáhnou pozornost k přetrvávajícím rozdílům mezi odměňováním mužů a žen a k problémům sexuálního násilí. Do protestu se hodlají zapojit mimo jiné pracovnice z oblasti rybolovu a zpracování ryb, učitelky nebo zdravotní sestry. Vedle žen budou stávkovat také nebinární osoby.

Island je v rovnosti pohlaví považován za světovou špičku. V žebříčku Světového ekonomického fóra se pravidelně umisťuje na první příčce jako země s nejnižším rozdílem ve mzdách a platech mužů a žen. Stejně tomu bylo i v letošním roce. Naproti tomu Česká republika byla v rámci 146 sledovaných zemí na 101. místě za Maďarskem a Ghanou.

Organizátorky akce, mezi nimiž jsou i ženy, které se zúčastnily stávky v roce 1975, ale tvrdí, že ženská práce ani na Islandu není stále dostatečně oceňovaná. V některých profesích islandské ženy podle jejich dat stále vydělávají o 21 procent méně než muži a 40 procent žen se alespoň jednou za život setkalo se sexuálním násilím.

„Mluví se o nás, o Islandu, jako kdyby to byl ráj rovnosti. Ale v ráji rovnosti by neměl být 21procentní rozdíl v odměňování žen a mužů,“ uvedla jedna z organizátorek protestu Freyja Steingrímsdóttirová, která působí jako ředitelka komunikace v Islandské federaci pro pracovníky ve veřejné správě (BSRB).

Stávkou chtějí ženy upozornit na svůj přínos společnosti. Akce chce poukázat i na problém neplacené práce v domácnosti, kterou v úterý ženy odmítnou vykonávat. Steingrímsdóttirová ale kritizuje, že některé ženy už udělaly ve svých domácnostech na tento den určité přípravy, aby mužům ulehčily. Právě takovéto nastavení ve společnost je podle ní potřeba překonat.