Analýza: Rozsáhlá reforma penzijního systému je nutná

Celkový počet obyvatel Česka se do roku 2070 sníží ze současných 10,6 milionu na 10 milionů. Počet obyvatel v produktivním věku ve stejném období klesne ze sedmi na pět a půl milionu.

Počet lidí s nárokem na starobní důchod podle stávajících právních předpisů do roku 2050 naopak vzroste ze dvou milionů na tři, tedy o polovinu. V roce 2070 lidí s tímto nárokem bude 2,8 milionu.

Schneider i proto k reformování penzí předkládá čtyři doporučení. Navrhuje oddělit pevnou a základní část důchodů a převést základní složku do státního rozpočtu. Tento krok nedávno připustila ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) Jana Maláčová (ČSSD). Vládní komise následně schválila, že tuto variantu dále rozpracuje.

Dále by podle Schneidera mělo dojít k zavedení státem podporovaného a regulovaného spořicího pilíře. Tento krok strana ministryně Maláčové dlouhodobě odmítá.

„Zavedení státem podporovaného, schváleného a regulovaného pilíře důchodového spoření s možností vystoupení by pomohlo postupně vybudovat soukromé úspory, které by doplňovaly příjmy budoucích důchodců a snížily by jejich závislost na stále napjatějším vládním rozpočtu,“ uvedl ekonom.

Zásluhovou složku důchodů by bylo podle analýzy vhodné převést do formy takzvaných virtuálních účtů (NDC). Tento systém je atraktivní v tom, že zaměstnanci každý rok přijde výpis z jeho virtuálního účtu, takže má přehled o svých budoucích nárocích.

„Systém NDC obvykle zlepšuje pobídky k účasti na trhu práce a představuje silný stabilizační prvek v důchodovém systému,“ doplnil Schneider.

Čtvrtým doporučením je provést vedle důchodové reformy širší reformy daňového systému a systémů sociálního zabezpečení s cílem zlepšit pobídky k účasti na oficiálním trhu práce. „Cílem těchto reforem by mělo být zvýšení účasti na trhu práce, zejména mezi mladými a staršími pracovníky,“ dodal.

Mezi problémy, jež by tyto reformy měly řešit, patří například dlouhá mateřská dovolená a nedostatečná dostupnost předškolních zařízení. Ty podle Schneidera snižují zapojení žen na trhu práce a zvyšují rozdíly v odměňování mužů a žen. Odraz těchto rozdílů v penzijním systému přitom chce řešit vládní Komise pro spravedlivé důchody.

„Bylo by také vhodné snížit dnešní extrémně vysoké implicitní zdanění druhého příjmu v rodinách s dětmi,” míní Schneider. Tím by mělo dojít ke zvýšení nízkých mezd a zvýšení atraktivity i hůře placených zaměstnání.

Další změny daňového systému by měly mířit na zaměstnance v předdůchodovém věku. Ti v důsledku příliš vysokého zdanění práce raději odcházejí do předčasného důchodu. V roce 2017 šlo o 27 tisíc lidí, tedy třetinu všech čerstvých důchodců.

„Daňový systém by měl zacházet se zaměstnanci v důchodovém věku shovívavěji, aby motivoval k vyšší účasti na trhu práce,“ dodal Schneider. Kromě toho by podle něj bylo vhodné snížit extrémně vysoké implicitní zdanění druhého příjmu v rodinách s dětmi.

Demografický výhled českého penzijního systému je podle Schneidera srovnatelný s ostatními evropskými státy. Odlišné budou dopady demografického stárnutí v jednotlivých zemích.

„Několik zemí, jmenovitě Lucembursko, Slovinsko a Belgie, očekává výrazné zvýšení výdajů na důchody, zatímco jiné země, nejvýznamněji Řecko a Chorvatsko, předpokládají pokles výdajů na důchody,” připomněla analýza.

Český důchodový systém si v porovnání s ostatními státy zatím co do výkonosti vede poměrně dobře. Tomu pomáhá postupné prodlužování věku odchodu do důchodu, které má skončit v příštím desetiletí.

„Důchodový systém také profitoval z nedávného ekonomického rozmachu v regionu a zůstává velmi závislý na hospodářském cyklu, což může vést k problémům v případě zpomalení hospodářského růstu,” uzavřel.