ANALÝZA: Na celní válce prodělají všichni

„Clo je forma daně, které se prakticky nelze vyhnout. Pokud jako Česko exportujeme do USA celkem za zhruba 200 miliard korun, tak 20 procent z toho je 40 miliard, které nezůstanou tady, ale zaplatíme je v USA. O ty peníze prostě a jednoduše přijdeme. Mohly by za to být třeba čtyři nové nemocnice,“ řekl Novinkám výkonný ředitel výrobce nemocničních lůžek Linet Tomáš Kolář.

Obchodní válka, pokud se její aktéři brzy nedohodnou na jejím ukončení, zdaleka nepoškodí jen firmy, ale i spotřebitele v mnoha zemích.

Efekt cel může být podle ekonoma Banky Creditas Petra Dufka velmi výrazný, protože velká část importů do USA dosud žádným clům nepodléhala. Clo se vybíralo jen ze zhruba třetiny dovozu, čímž si loni Spojené státy přišly na 76 miliard dolarů.

„Pokud má nyní být procleno vše, tak si pokladna USA nepochybně polepší, ale někdo to bude muset zaplatit. V první řadě to bude zákazník. Cla přinesou Američanům nejenom vyšší inflaci, ale mohou krátkodobě utlumit i ekonomiku,“ řekl Novinkám Dufek.

Američtí spotřebitelé si totiž zvykli nakupovat levné produkty z celého světa. Jestliže si výrobci nebo prodejci nesáhnou do marží, jen za takové tričko z Kambodže zaplatí po vyčerpání zásob kvůli clu o 49 procent víc než dosud. A aby se tato trička začala vyrábět v USA, o čemž Trump možná sní, je vzhledem k nákladům a mzdám Američanů prakticky vyloučené.

„Pokud budou američtí spotřebitelé z vyšších cen ještě více vylekaní, začnou se uskromňovat a omezí svoji spotřebu. Ta je přitom hlavním motorem celého hospodářství,“ zdůraznil Dufek. Mnoho Američanů trápí i dramatický propad akcií, vyvolaný nejistotou kvůli Trumpovým krokům, ve kterých mají často celoživotní úspory.

První šok z oznámených cel teď patrně ve světě vystřídá další v podobě reakce ostatních zemí. V Evropě mají od poloviny dubna začít odvetná cla na řadu výrobků včetně amerických levisek, bourbonů či motocyklů.

Riziko eskalace celní války je vysoké, prostor pro jednání je naproti tomu časově velmi limitovaný. „Část vývozu do USA nejspíš odpadne, takže EU nejspíš čeká ekonomické zpomalení a měla by se připravit na to, že se na její trh mohou zaměřit asijské země postižené novými cly nejvíce. Může to sice zbrzdit inflaci, ale současně dostat evropské firmy ještě pod větší tlak, než pod kterým jsou doposud,“ zmínil Dufek.

Od čtvrtka už platí v USA 25procentní cla na dovážená auta. Uvalení dvacetiprocentních cel na další evropské zboží by mělo za následek pokles jeho konkurenceschopnosti na americkém trhu. Vývozci se mohou pokusit část cla vstřebat snížením vlastních marží, což ovšem není vždy možné, a i tak by to znamenalo citelný zásah do jejich hospodaření. Část pak budou muset přenést na amerického zákazníka.

„V mnoha případech se pak takové zboží stane neprodejným a z amerického trhu zmizí. A pokud zůstane, pak citelně zdraží. Americký spotřebitel tak patrně pocítí omezený výběr a růst cen dovážených produktů, nicméně problémům se nevyhne ani zboží vyráběné v USA. To totiž nezřídka využívá jako výrobní vstupy dovážený materiál nebo meziprodukty, a i zde tedy vzroste nákladovost a následně i konečná cena,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Pro evropského spotřebitele by americká cla mohla část zboží i zlevnit, pokud se v USA stane nekonkurenceschopnou, a bude si hledat odbyt v Evropě. „Odvrácenou stranou tohoto vývoje ovšem je zesílený tlak na naše výrobce, kteří budou čelit přílivu konkurenčního zboží z celého světa. Hlavně pak z Číny,“ zdůraznil.

Na konkrétní podobu evropské odvety se stále čeká, tak či onak ale podle Hradila přinese zdražení dováženého zboží, omezení jeho výběru a potenciální problémy v dodavatelských řetězcích.

„V souhrnu by tedy obchodní válka pro všechny zúčastněné přinesla růst cen, omezení výběru, ochlazení ekonomiky a s tím spojený pokles mezd, ztrátu pracovních pozic či zvýšený tlak na vládní výdaje, a tedy i státní rozpočet,“ dodal Hradil.

I když přímé dovozy českých výrobců do USA jsou relativně malé, další efekty mohou přijít nepřímo přes ostatní země EU.

„To vše může zvýšit náklady ve světových dodavatelských řetězcích a tlačit na inflaci. Pro spotřebitelské ceny jsou ještě důležitější případná odvetná cla ze strany EU. Zvažované položky jsou však velmi specifické, konkrétní značky motocyklů, oblečení či výběrového alkoholu a v rámci spotřebního koše typické české domácnosti vlastně zanedbatelné. Běžného Čecha zdražení harleyů tolik nepálí,“ řekl Novinkám Jakub Matějů z měnové sekce České národní banky.

Celá situace je však podle něj velmi nejistá, a další eskalace obchodní války tak může vést ke globálnímu nárůstu inflačních tlaků.

Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok zdůraznil, že kvantifikované odhady jsou zatím velmi spekulativní.

„Jisté je rozhodně to, že jakmile se v USA postupně vyčerpají současné, jistě zvýšené skladové zásoby, začne růst koncových cen u specifických skupin výrobků. Může také nastat omezení sortimentu, jelikož pro některé dovozce nebude dávat smysl dovážet něco, co nebude mít šanci se na daném trhu uživit. Každopádně americká inflace bude nejméně několik let vyšší, než by byla bez těchto kroků,“ uvedl.

Dopad v EU je podle něj ještě více nejasný. „Pokud nastane tvrdá odpověď ze strany EU zvýšením tarifů na americké zboží, případně nové daňové zatížení amerických služeb, bude to rovněž proinflační faktor. Jeho dopady ale nedokážu kvantifikovat, mohou to být desetiny procenta. Proti tomu může působit přebytek nabídky u zboží, které nenajde uplatnění na trhu USA, ať už bude z EU, nebo z jiných teritorií, jako je Čína, Korea nebo Japonsko,“ dodal Rusnok.

Prostor pro dohodu Evropy s Trumpem vidí jako velmi malý. „Trump a jeho lidé jsou pevně přesvědčeni, že jednají v zájmu USA, a v ekonomickém poznání skončili někde před sto lety,“ nebral si bývalý guvernér ČNB a premiér Rusnok servítky.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa rovněž předpokládá, že z pohledu českého spotřebitele lze očekávat zlevňování těch položek, které teď budou jejich výrobci obtížněji uplatňovat na americkém trhu, a to ať už jde o výrobce české, německé, polské, nebo třeba čínské. „Případné odvetné navýšení cel ze strany EU sice bude mít naopak proinflační dopad u zboží z USA, ale tento efekt bude zřejmě slabší,“ doplnil.

„Z výsledného celkového zpomalení inflace bychom ovšem velkou radost mít neměli, protože jeho odvrácenou stranou bude pokles firemních zisků a výrobních zakázek a následně propouštění,“ varoval Skořepa.

České firmy dodávají své výrobky a polotovary do řady dalších zemí, pro které je americký trh tím cílovým. Pokud vlivem cel klesne konkurenceschopnost těchto firem, které ztratí svůj tržní podíl, tak klesne poptávka po českém zboží, což se podle analytika XTB Pavla Peterky projeví ve zpomalení našeho ekonomického růstu.

„Pomalejší ekonomika povede k pomalejšímu růstu mezd a životní úrovně. Když navíc EU odpoví odvetnými cly, pak lze očekávat další negativní dopady v podobě proinflačních tlaků a pomalejšího růstu ekonomiky,“ shrnul.