Článek
Deloitte zkoumal čtyři možné scénáře brexitu. Varianta bez dohody by znamenala pokles českého HDP o víc než 0,2 procenta, což je 10 miliard. Docela vysoké ztráty by přinesla také varianta tzv. průměrné obchodní dohody - zhruba šest miliard korun. U dvou optimistických scénářů by byly ztráty menší než 0,05 procenta HDP.
Británie by měla EU opustit 29. března, voliči o tom rozhodli v referendu v létě 2016. Dvouletá lhůta pro dojednání dohody již brzy vyprší a bez prodloužení, které musí posvětit EU a její členské země, je šance na uzavření procesu velmi nízká, uvádí analýza.
„Otázkou je, zda se případně v dalších měsících podaří prolomit bariéry bránící uzavření dohody. Jednotlivé varianty brexitu s sebou nesou výrazně rozdílné ekonomické dopady. Samozřejmě nejhorší možností by byl odchod Velké Británie z EU bez dohody,” uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek, jeden z autorů analýzy.
| Velká Británie - ekonomika a obchod s ČR |
|---|
| Je v současnosti 5. největší ekonomikou světa měřeno objemem hrubého domácího produktu. Její podíl na globální ekonomice činí 2,3 %. V rámci EU patří Velké Británii druhá příčka za Německem a na hrubém domácím produktu EU 28 se britská ekonomika v roce 2015 podílela 15,2 %. Pro srovnání: podíl Velké Británie na celkové rozloze EU je 5,7 %, podíl na celkové populaci EU je 12,9 % a podíl na celkové zaměstnanosti v EU 13,6 %. |
| Pro českou ekonomiku je Velká Británie jedním z klíčových obchodních partnerů. Do Británie v roce 2017 směřovalo 4,9 celkového objemu vývozu z Česka, což Británii řadí na 5. příčku mezi všemi exportními trhy českých firem. Dovoz z Británie do Česka se na celkovém dovozu podílel 2,3 %. |
| Hlavním vývozním artiklem z Česka do Velké Británie jsou osobní automobily, zařízení k automatickému zpracování dat, díly a příslušenství motorových vozidel, elektrické přístroje a telekomunikační zařízení. Z Velké Británie do Česka se dováží zejména osobní automobily, léčiva, čerpadla, díly ke kancelářským strojům a strojům k automatickému zpracování dat, díly a příslušenství motorových vozidel. |
Podle Deloitte brexit v globálním srovnání postihne vedle samotné Velké Británie nejvýrazněji ekonomiky Německa a USA v absolutním měřítku, resp. Norska a Irska v relativním dopadu na HDP.
Analýza brala v potaz pouze dopady brexitu prostřednictvím zahraničního obchodu, nikoli dopady přes investice, migraci či celkovou náladu na trhu.
| Čtyři scénáře odchodu z EU |
|---|
| V analýze ekonomických dopadů počítá Deloitte se čtyřmi variantami brexitu. S těmito čtyřmi variantami pracuje analýza britské vlády z listopadu 2018 |
| No deal - V tomto scénáři by nedošlo k dohodě o vystoupení Velké Británie z EU. V obchodu mezi EU a Británií by začala platit obchodní cla EU pro země s nejvyššími výhodami. Netarifní náklady zahrnují celní administrativu, zdržení a výrazné zvýšení bariér v obchodu se zahraničím. Netarifní náklady by dosahovaly 6-15 % u zboží a 4-18 % u služeb. |
| Average FTA - V této situaci by Velká Británie dosáhla s EU dohody o volném obchodu s nulovými cly, ale nesla by průměrné netarifní náklady, které reflektují standardní dohody o volném obchodu. Tyto netarifní náklady by vycházely z ukončení členství Velké Británie v celní unii, celní administrativy, regulatorních bariér a dalších nákladů. Netarifní náklady by dosahovaly 5-11 % u zboží a 3-14 % u služeb. |
| EEA type - Velká Británie v tomto scénáři zůstává součástí EEA (Evropský hospodářský prostor) a společného trhu EU, ale přestane být součástí celní unie. Tento scénář uvažuje nulová obchodní cla, ale zvýšení netarifních bariér (celní administrativa, pravidla původu a zpoždění). Netarifní náklady by dosahovaly 3-7 % u zboží a 1-3 % u služeb. V tomto scénáři by Británie musela automaticky přijímat veškerou legislativu EU, přispívat do rozpočtu EU a nadále zaručovat volný pohyb osob mezi Británií a zeměmi EU. |
| White paper - Tento scénář je postaven na dokumentu britské vlády stanovujícím podmínky odchodu Velké Británie z EU z července 2018. Platila by nulová obchodní cla a minimální netarifní bariéry pro obchod se zbožím. Zvýšily by se ovšem náklady v obchodu se službami. Netarifní náklady by dosahovaly 0-1 % u zboží a 2-10 % u služeb. |
| Zdroj: Deloitte |
