Článek
„Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér.
Společnosti to samozřejmě přežijí. Tento krok je ale bezesporu velmi problematický a tvrdě zasahuje do jejich rozpočtu i plánů na následující období,“ sdělil David Homola ze společnosti Digitoo, která se zaměřuje na digitalizací účetnictví.
„Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.
Podle něj se vláda nedrží návrhů ekonomů a ohrožuje důvěru investorů v české investiční prostředí.
„Investoři dostávají jasný signál, že Česko není tou správnou destinací. I když budou negativní dopady rozprostřeny v čase, tak podle mého názoru v součtu násobně převýší jakýkoliv zvýšený daňový výběr,“ uvedl Tyleček.
Za čistší řešení než zavedení zmíněné daně pro letošní rok by považoval zvýšení daně z příjmů právnických a fyzických osob.
Pražská burza padá. Táhne ji dolů dohoda o zdanění letošních mimořádných zisků
Vláda chce využít výnosy z daně z neočekávaných zisků k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.
Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami.
Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb, energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu.
Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun.
Čistý zisk bank a spořitelen podle ČNB v prvním pololetí meziročně stoupl o 23,6 miliardy na 54,61 miliardy korun.