Analytici: Bez povodní by vláda schodek rozpočtu nedodržela

„Celkově lze hodnotit hospodaření vlády v minulém roce stále jako rozpačité. Deficit rozpočtu sice meziročně mírně poklesl, stále ale zůstává – i při normalizaci ekonomického vývoje – až příliš vysoký,“ řekl Novinkám analytik ČSOB Dominik Rusinko.

„Výsledek navíc vláda porovnává s novelizovanou verzí rozpočtu, kdy došlo k navýšení deficitu o 30 miliard, nicméně náklady na povodňové škody zatížily v minulém roce rozpočet jen 15,4 miliardy korun,“ dodal.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nejvíc peněz na povodně sloužilo k obnově dopravní infrastruktury. Připustil, že bez zohlednění povodní by byl schodek rozpočtu mírně vyšší než původně plánovaný. Podle něj to je dáno zvýšenými výdaji na obranu v závěru roku, které vláda schválila, aby měla jistotu, že se jí podaří dodržet závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP. Zmínil, že posilování výdajů na obranu požaduje po členských státech NATO nastupující americký prezident Donald Trump.

Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu.

Jak ale upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, meziročně se loni schodek rozpočtu snížil jen o 17 miliard. „Rychlost konsolidace rozpočtů tedy není nijak dramatická, ale vlastně ani není překvapivá. Samozřejmě pokud se vše přepočte k HDP, který v posledních třech letech ovlivnila vysoká inflace, bude vše vypadat podstatně lépe,“ podotkl.

Dodal, že loni přitom odpadla většina mimořádných nákladů na řešení energetické krize, když se zrušily cenové stropy a omezily dotace přenosové soustavy a energeticky náročným firmám, zatímco stát dál vybíral daň z neočekávaných zisků. Takzvaná windfall tax bude platit ještě letos. Loni hlavně díky odvodům společnosti ČEZ tato mimořádná daň nadlepšila příjmy rozpočtu o téměř 37 miliard, což je dvojnásobek proti plánu.

Dufek rovněž poukázal na to, že z plánovaných 30 miliard na povodně navyšujících schodek vláda zaplatila pouze 15,4 miliardy korun. „Takže se zamýšlený třicetimiliardový polštář částečně využil jinak,“ konstatoval ekonom.

Za pozitivní nicméně považuje fakt, že se začalo více investovat do obrany. „Je to žádoucí nejenom s ohledem na situaci v Evropě, ale i vzhledem k postojům nového amerického prezidenta k černým pasažérům v NATO,“ dodal Dufek.

„Bez povodní by tedy činil schodek 256 miliard Kč, zatímco původně schválený rozpočet počítal s deficitem 252 miliard Kč. V roce 2023 dosáhl schodek 289 miliard. Meziročně se tedy rozpočet zlepšil, plánovaný schodek ovšem překročil,“ shrnul hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek.

Největší část rozpočtových výdajů na následky povodňových škod čerpalo ministerstvo dopravy na obnovu dopravní infrastruktury. Využilo 5,5 miliardy korun. Dalších 2,7 miliardy korun šlo na programy ministerstva životního prostředí na pomoc domácnostem a na obnovu infrastruktury. Nejvíc postiženým krajům, tedy Moravskoslezskému a Olomouckému, vláda uvolnila 560, respektive 500 milionů korun. Na dávkách občanům v hmotné nouzi stát vyplatil 600 milionů korun.

Vláda celkové škody vyčíslila na 70,6 miliardy korun, z toho zhruba 45 miliard má být na majetku státu, krajů a obcí.

Příjmy státního rozpočtu se loni nominálně zvýšily o 51,3 miliardy korun. Zásadním způsobem tomu podle Marka pomohl vyšší výběr sociálního pojistného o 63,4 miliardy, k němuž přispěl růst mezd a opětovné zavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta. Oživení domácí poptávky pak znamenalo růst inkasa DPH o více než 16,4 miliardy. Zvýšení sazeb spotřebních daní přineslo do rozpočtu navíc téměř 15 miliard.

Výdaje proti tomu stouply meziročně o 34,1 miliardy Kč. „Vývoj na výdajové straně ovlivnila skutečnost, že se letos nemusela opakovat pomoc firmám a domácnostem při energetické krizi. Díky tomu se běžné transfery firmám snížily o 71,2 miliardy korun,“ upozornil Marek.

Opačným směrem působilo zvýšení výdajů na důchody o 24,7 miliardy Kč, vyšší objem prostředků z rozpočtu směřujících do mimorozpočtových fondů o 21,3 miliardy a nárůst výdajů na obsluhu státního dluhu o 20 miliard.

Celkové saldo veřejných financí by mělo v loňském roce díky přebytkům obecních a krajských rozpočtů dosáhnout asi 225 miliard Kč, tedy 2,8 procenta HDP. „Cyklicky očištěné saldo by mělo činit 2,5 procenta HDP. Pokud by se měl stabilizovat dluh vládního sektoru v relaci k HDP, musel by se schodek snížit o dalších 90 miliard, tedy 1,1 procenta HDP. Bez toho bude dluh v poměru k HDP i nadále na vzestupné dráze,“ doplnil Marek.

Pro letošek nicméně vláda počítá s deficitem státního rozpočtu 241 miliard.

Loňský deficit 271 miliard v roce, kdy ekonomika nebyla v recesi, je i podle Víta Hradila z Cyrrusu stále výrazně vyšší, než Česko potřebuje.

„Přesto je nutné současnou vládu ocenit. Rozpočet zdědila v havarijním stavu, ruce jí svazovaly objektivní komplikace, jako například nutnost navýšení výdajů na obranu, a navíc ji tvořila pětice politických stran, z nichž žádná logicky nechtěla zklamat své voliče. Pokušení k větší rozhazovačnosti muselo být velké, ale vláda mu dokázala odolat,“ prohlásil ekonom.

Ozdravování veřejných financí tak sice nakonec probíhá méně ambiciózně, než kabinet původně avizoval, ale s přihlédnutím k okolnostem se podle Hradila patrně jedná o maximum možného.

Část ekonomů stejně jako bývalá ministryně financí z opozičního hnutí ANO Alena Schillerová nicméně vládě vyčítá mimorozpočtové půjčky za více než 20 miliard, hlavně pro Státní fond dopravní infrastruktury, které deficit státního rozpočtu opticky snižují.