Článek
„Jsme připraveni začít,“ řekl v Managui Ču Siao-ja z hongkongské společnosti HKND. „Skončí tak nedůvěra a spekulace kolem projektu,“ dodal.
Projekt, definitivně přijatý loni v létě, čelí pochybnostem zejména kvůli deklarované rychlosti stavby, vysokým nákladům a nezkušenosti developera. Za plánem průplavu stojí čínský podnikatel Wang Ťing, který firmu Nicaragua Canal Development Investment Co Ltd (HKND Group), jež je oficiálním investorem projektu, založil teprve v srpnu 2012.
Trasa kanálu vede podle projektu z Punta Gorda na karibském pobřeží přes jezero Cocibolca (Nicaragua) do ústí řeky Brito na pobřeží Pacifiku. Šířkou 230 až 520 metrů, hloubkou 27,6 m a délkou 278 km předčí průplav v Panamě.
Ortega: Bude práce pro půl miliónu lidí
Nikaragujský prezident Daniel Ortega přitom uklidňuje slovy, že panamské spojnici prý nemá nový kanál konkurovat, ale doplňovat ji. Hlavně ale má dát práci téměř půl miliónu lidí v této chudé latinskoamerické zemi. U kanálu mají vyrůst dva přístavy s bezcelními a průmyslovými zónami, mezinárodní letiště a železnice.
I když Managua ujistila, že stavba se vyhne ekologicky cenným oblastem i územím indiánských kmenů, komunity zasažené projektem dál protestují. Ekologové se obávají kontaminace unikátního ekosystému jezera Cocibolca, které je významným zdrojem pitné vody a kde žije jediný druh sladkovodních žraloků na světě.
Stoletá spojnice znásobuje kapacitu
Panamský průplav, který je 81,6 kilometru dlouhý a široký od 150 do 305 metrů s průměrnou hloubkou kolem 13 metrů, si letos v srpnu připomněl sto let od svého otevření.
Do dnešního dne proplulo Panamským průplavem téměř milión lodí – denně jich je v průměru čtyřicet. Cesta jednoho obrovského plavidla skrze šest velkých plavebních komor, které vyrovnávají šestadvacetimetrový rozdíl hladin mezi Pacifikem a Atlantikem, trvá, pokud nemusí čekat „ve frontě“, asi osm až deset hodin. Lodě ale obvykle čekají déle – v průměru jeden den, než se na ně vůbec dostane řada.
V současné době i kolem Panamského průplavu probíhají rozsáhlé stavební práce. Jejich cílem je zdvojnásobit kapacitu – z 280 miliónů tun přepraveného zboží na zhruba 600 miliónů tun ročně – a hlavně dokončit třetí pár zdymadel pro největší kontejnerové lodi.
Modernizace by měla být hotová do konce příštího roku, vzhledem k opakovaným posunům dokončení projektu však i nad tímto termínem visí velký otazník.