Americké vládní dluhopisy vynáší díky zadlužování USA pět procent. Evropa v závěsu

Centrální banky to sice vítají, neboť jim to pomáhá v boji s inflací, pro společnosti, potažmo vlády, to ale radostná zpráva není, protože splácení dluhů se pro ně stává nákladnější.

Desetileté dluhopisy americké vlády, které slouží jako referenční nástroj pro globální dluhopisový trh a odvíjí se od nich cena peněz i v dalších zemích, mají v současnosti svou výnosnost nejvyšší za posledních 16 let. Po pondělním překonání pětiprocentní hranice se sice výnos v dalších dnech mírně snížil a ve středu odpoledne dosahoval 4,9 procenta, stále však jde o vysoké číslo, obzvlášť, když ještě před třemi měsíci byl výnos o jeden celý procentní bod nižší.

Spouštěčem nárůstu je podle analytika Purple Trading Petra Lajska americká centrální banka (Fed), jež v červenci zvýšila základní úrokovou sazbu do pásma 5,25–5,50 procenta, což se promítlo do výnosové křivky dluhopisů.

Podíl na růstu ale má i samotná americká vláda, která emituje velké množství dluhopisů. „Od konce května se země zadlužila o více než dva biliony dolarů (46,7 bilionu Kč) a celkový dluh tak nyní v USA činí přes 33,5 bilionů dolarů (781,9 bilionu Kč). Velká aktivita v emisích tak doslova trh zaplavuje dluhopisy a jejich cena tak klesá a roste výnos,“ vysvětlil Novinkám Lajsek.

„Tato emise nemá odpovídající poptávku, proto výnosy rostou. Poptávka zde není, protože ekonomika neoslabuje dost rychle, a tak jsou akcie pořád volbou číslo jedna. Až začne ekonomika oslabovat, lze očekávat větší příliv peněz do bondů (dluhopisů) a padající výnosy na bondech,“ řekl Novinkám analytik BHS Timur Barotov s tím, že většina investorů momentálně usuzuje, že americká ekonomika neskončí v recesi, ale v tzv. soft landing, a tak jim investování do akcií dává větší smysl než do dluhopisů.

Barotov zároveň upozornil na to, že v USA se změnila inflační očekávání, což rovněž podpořilo růst výnosů. „Žádný rozumný člověk nebude držet dluhopis, pokud nevěří, že Fed dokáže zkrotit inflaci. Tudíž druhým důvodem, proč rostou výnosy je zároveň rostoucí skepticismus investorů ohledně toho, zda se Fedu podaří dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle,“ dodal.

Výnosy dluhopisů začínají růst také v Evropě, kde Evropská centrální banka (ECB) zvýšila úrokové sazby na čtyři procenta. „Výnos desetiletých bondů je u většiny zemí mezi třemi a čtyřmi procenty. V ČR, Polsku nebo Maďarsku jsou výnosy vyšší díky výrazně vyšším úrokovým sazbám. Vysoké výnosy dluhopisů však výrazně prodražují obsluhu dluhu a země jako Itálie nebo Řecko mohou mít problémy se splácením. Například výnos italských desetiletých bondů vzrostl od začátku roku 2022 z 1,2 procenta na 4,9 procenta. To je významná rána pro italskou státní pokladnu,“ podotkl Lajsek.

I v méně zadluženém Německu by výnosy z desetiletých dluhopisů mohly brzy překročit tři procenta, Lajsek proto odhaduje, že k dalšímu zvyšování sazeb už se ECB mít nebude. Do karet jí hraje také klesající inflace. Stejný scénář pak vidí také pro USA.

„V boji s inflací tak za centrální banky nyní dělají dluhopisy tak trochu ‚špinavou práci‘, jelikož jejich výnos ovlivňuje půjčky. Rizikem je však konflikt na Blízkém východě a případný nárůst cen pohonných hmot a tlaky na inflaci. To by mohlo přesvědčit jednotlivé centrální banky držet vyšší sazby po delší dobu či ještě jednou sazby zvýšit,“ dodal.

Kromě států, kterým vlivem vyšších výnosů u dluhopisů rostou náklady na splácení dluhů, mají stejný problém také firmy. Ty musí za současných podmínek nabídnout dluhopisy s vyšším úrokem, než nabízí státní dluhopisy, což může pro některé podniky představovat problém se splácením úroků. „Vysoké úrokové sazby po delší dobu se navíc promítnou do refinancování dluhů a žádostí o nové úvěry,“ doplnil Lajsek.

A jak dlouho se budou dluhopisové výnosy držet na vysoké úrovni? Dokud ekonomika zůstane odolná, tedy nespadne do recese, a dokud se inflační očekávání nenormalizují, má jasno Barotov.

Centrální banky současnou situaci vítají, protože jím pomáhá krotit inflaci. Jsou s tím však spojena rizika pro ekonomiku jako celek. „Vyšší výnosy zpomalují ekonomiku a vytváří tlak na finanční trhy. Zároveň ale čím výše tyto výnosy jsou, tím větší stres to vytváří na celý systém a zvyšuje se pravděpodobnost, že se něco ‚zlomí‘ – nějaká kritická část ekonomiky se výrazně poškodí – a centrální banka kvůli tomu obvykle přispěchá na pomoc tím, že sníží sazby, a nově i tím, že začne politiku helikoptérových peněz,“ varuje Barotov.

„Až se něco zlomí a ekonomika spadne do recese, pak sazby půjdou níže a výnosy dluhopisů spadnou, pokud spadnou i inflační očekávání. Pokud budou centrální banky snižovat sazby předtím, než dojde k recesi, riskují, že oživí inflaci, čímž mohou ironicky přiživit výnosy dluhopisů. Záleží, jestli jim trh uvěří, že je inflace zkrocená, nebo ne,“ dodal.