Článek
Analytici podle agentury Reuters očekávali, že v září vzniklo asi 90 tisíc míst. Původní údaj za srpen ukazoval na růst o 162 tisíc míst, což bylo nejvíce za pět měsíců. Odhady zářijové tvorby míst se pohybovaly od 35 tisíc po 150 tisíc. Analytici také očekávali, že srpnový údaj bude zpřesněn směrem dolů.
Míra nezaměstnanosti se sice mírně zvýšila, zůstává ale nízká. Odchody zaměstnanců do důchodu a přísná imigrační opatření administrativy prezidenta Donalda Trumpa totiž snižují nabídku pracovní síly. Ekonomové odhadují, že ekonomika musí vytvářet 50 tisíc až 80 tisíc pracovních míst měsíčně, aby držela krok s růstem populace v produktivním věku.
Vývoj zaměstnanosti mohl být ovlivněn sezonním očišťováním dat, které americká vláda používá k odstranění pravidelných výkyvů. Ekonomové upozorňují, že počet pracovních míst má tendenci růst pomaleji, když svátek práce, tedy Labor Day, připadne na pozdější část měsíce, což letos nastalo. Zatím přitom nejsou patrné známky výraznějšího růstu propouštění.
Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se drží poblíž nejnižších hodnot za posledních 57 let, zisky firem zůstávají vysoké a domácí poptávka odolná. Ekonomové ale předpokládají, že sílící dopady americko-izraelské války s Íránem, včetně vysokých cen energií a napjatých dodavatelských řetězců, začnou narušovat trh práce koncem tohoto roku a v roce příštím.
Americká centrální banka Fed v září zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Bylo to první zvýšení za tři roky. Naznačila také, že v budoucnu by mohly úroky dál růst. Pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb v tomto měsíci se ale snížila kvůli mírnější inflaci. Před zveřejněním zprávy o zaměstnanosti finanční trhy dávaly růstu úroků na zasedání Fedu 28. října pravděpodobnost zhruba 22 procent.


