Americká ekonomika směřuje pod Trumpem k poklesu, ukazuje model

„Odhad modelu GDPNow pro růst reálného HDP (sezonně očištěné meziroční tempo) v prvním čtvrtletí roku 2025 je -2,8 procenta k 3. březnu, což je pokles z -1,5 procenta k 28. únoru,“ uvádí atlantská pobočka Fedu na svých webových stránkách.

Přitom ještě 26. února počítal model s růstem HDP o 2,3 procenta. Další odhad atlantská pobočka Fedu zveřejní ve čtvrtek 6. března.

Je ale potřeba podotknout, že GDPNow není oficiální prognózou atlantského Fedu. Jedná se spíše jen o průběžný odhad růstu reálného HDP na základě dostupných ekonomických údajů za aktuální měřené čtvrtletí.

A třeba odhad newyorské pobočky Fedu je zcela odlišný - stále počítá s růstem HDP zhruba o tři procenta v prvním čtvrtletí, upozornil Jan Berka, hlavní ekonom společnosti Roklen. „Je to dáno metodologií i frekvencí aktualizací. Atlantský model je častěji aktualizován a vykazuje větší volatilitu. Newyorský není aktualizován po každé zprávě o datech a více vyhlazuje krátkodobé výkyvy,“ řekl Novinkám.

Přesto ve Spojených státech aktuálně panuje vysoká nejistota ohledně výkonu ekonomiky. „Ta je nejlépe vidět na indexu ekonomických překvapení, který klesl do záporu. To znamená, že příchozí data dopadla oproti očekávání trhu o poznání hůře,“ vysvětlil ve svém komentáři Berka.

Nervozita se projevuje také na finančních trzích. Jen v pondělí klesl hlavní akciový index S&P 500 o 1,76 procenta, technologický Nasdaq 100 se propadl dokonce o 2,64 procenta. Oba indexy jsou od začátku roku v minusu, zatímco panevropský index Stoxx 600 za stejnou dobu posílil už o devět procent.

I když zmíněné nowcasty podle Berky obvykle nemají silné tržní dopady, momentálně je tomu naopak. „Trhy reagují formou poklesu výnosů amerických státních dluhopisů nejdelších splatností, což je signál potvrzující obavy ze zhoršující se ekonomické kondice,“ uvedl.

Ekonom zároveň upozornil na to, že podle průzkumů se američtí spotřebitelé začínají obávat vyšší inflace, a to nejen pro nadcházejících 12 měsíců, ale i v dlouhodobém horizontu tří až pěti let.

„Inflační očekávání domácností jsou obvykle volatilní, centrální banky s nimi i přesto pracují vedle dalších ukazatelů. Pakliže by došlo na to, že se zvýšená inflační nervozita začne propisovat do chování domácností, například formou předzásobování vinou rostoucího strachu z budoucích vyšších cen, centrální banka by tento stav nemohla zcela ignorovat,“ sdělil Berka.

Pokud by takový scénář skutečně nastal, tak by Fed mohl přistoupit k většímu uvolňování měnové politiky, tedy snižování úrokových sazeb rychlejším tempem, než s jakým počítá nyní (půl procentního bodu do konce roku).

Minimálně by to očekávaly trhy, takže „výsledkem by byl pokles amerických výnosů a riziko slabého dolaru navzdory všem předpokladům ohledně možné proinflační Trumpovy politiky“, dodal Berka.

Hlavními proinflačními faktory, které jsou zdrojem nervozity trhů i spotřebitelů, je Trumpova agresivní celní politika. Kanada i Mexiko „vyfasovaly“ 25procentní cla, Čína už podruhé dodatečné desetiprocentní clo, nově pak třeba republikánský prezident pohrozil i cly na veškerý zemědělský dovoz.