Článek
Nevyvolá Trumpova celní bouře ekonomickou krizi ve světě?
Krize vypadá mnohem hůř. Může ji to spustit ve Spojených státech, ale ve zbytku světa ne. Ten jednak není natolik závislý na konkrétním vývozu do Ameriky, jednak se zboží, které se na americký trh nedostane, prodá jinde – a možná se slevou.
Například pro Česko to může znamenat zlevnění automobilů. Protože když se světová auta nedostanou dobře do Ameriky, o to víc jich bude jinde. A třeba zde.
Ale jak jsem řekl, v Americe to může znamenat cosi jako krizi, protože tam se teď zvýší ceny téměř všeho. Donald Trump si od toho slibuje, že v budoucnu to navýší výrobu. Ale to není vůbec jisté. Proč by ji tam chtěl někdo přenášet?
Za tři a půl roku budou ta cla novým prezidentem zřejmě zrušena, a tím pádem pro investora pomine ta krátkodobá výhoda. Navíc se u tak vysokých celních poplatků zvyšuje pravděpodobnost, že budou zrušeny dříve, možná už do konce roku.
Proč si to myslíte?
To není teorie, to už vidíme. Ve středu večer americký Senát schválil rezoluci požadující ukončit cla na dovoz kanadského zboží s tím, že Kanada nijak nesouvisí s fentanylem. Trump totiž odůvodnil cla tím, že z Kanady do USA proudí drogy včetně fentanylu a že to způsobuje stav ohrožení americké ekonomiky. Prezident přitom může určovat cla ve stavu ohrožení, jinak je stanovuje Kongres.
Senát toto Trumpovo odůvodnění u Kanady odmítl a dá se očekávat, že podobná žaloba byla už podána i u nových cel. Soudy je tak mohou i zrušit.
Ale pokud přesto cla nezruší, jaký dopad mohou mít na Čechy a českou ekonomiku? Zchudneme?
Vliv na českou ekonomiku bude nižší než na průměr Evropské unie. Podle výpočtů poradenské společnosti Oxford Economics je například náchylnost Slovenska na autocla vyšší, protože do USA na rozdíl od Česka vyváží přímo.
Ze simulací většinou vychází, že dopad dvacetiprocentních cel na české hospodářství bude maximálně 0,1 procenta hrubého domácího produktu. (To by pro letošek podle České národní banky bylo zhruba 8,4 miliardy Kč – pozn. red.)
Například centrální banka předpokládá, že růst ekonomiky letos dosáhne dvou procent. Takže po zavedení cel to bude 1,9 procenta. Samozřejmě je to špatná zpráva, ale v porovnání s tím, že ještě před loňským rokem jsme měli nulový růst, to nevypadá tak špatně.
Evropská unie avizovala odvetu v podobě zvýšení cel na americké výrobky. Nebudeme si kvůli tomu kupovat zboží spíše odjinud? Třeba korejské samsungy namísto amerických iPhonů.
Ano, budeme, pokud Evropská unie ta cla na americké zboží zvýší. Zboží zdraží, takže si ho budeme kupovat méně.
Je ale nutné si uvědomit, že to nebude kvůli Trumpovi, ale kvůli Evropské unii. Ta totiž nemá povinnost zavádět odvetná cla. Obzvlášť, když v Americe sedí Trump, který na výhrůžky a odvetná opatření neslyší. Naopak hrozí, že nasadí další proticla. On už ta současná cla odůvodňuje tím, že Evropa daní Ameriku více než Amerika Evropu. A to je neoddiskutovatelný fakt.
Takže ano, budeme kupovat méně amerického zboží, pokud Evropa půjde touto cestou. Ekonomové doufají, že nepůjde.
Americký ministr financí Scott Bessent poradil všem dotčeným zemím neodpovídat na cla, protože by to vedlo k eskalaci. Mají podle něj raději jednat s tím, že se dají cla snížit. Měly by to státy Evropské unie vyslyšet?
Samozřejmě, měly vyjednávat už dávno. I proto Trump zmiňoval už déle než měsíc, že cla zavede. Ale dosavadní vyjednávací mise nebyly moc úspěšné. Takže se nyní nebude jednat o tom, aby cla nezvýšil, ale aby je snížil.
Evropa přitom už předtím mohla zvolit taktiku, že by cla snížila na americkou úroveň i bez vyjednání. Věděla, že se druhá strana cítí dotčena tím, že platí více. Mohla učinit gesto a snížit evropská cla na předchozí americkou úroveň. Minimálně tak mohla dostat veřejné mínění na svou stranu a vzít Trumpovi vítr z plachet.
To už nyní udělat nemůže, navíc stále platí, že Evropská unie daní Ameriku více než Spojené státy Evropu.
Trump tvrdí, že Amerika obrovsky zbohatne, protože vybere stamiliardy dolarů navíc. Vy predikujete, že tam vypukne krize. Proč?
Byť si Američané spoustu věcí vyrobí sami, vždycky nějakou součástku nebo materiál ze zahraničí potřebují. Tím pádem se tam zvýší ceny téměř všeho.
Okamžitě se také zničí jakákoliv víra v budoucnost takové ekonomiky, investoři přestanou investovat. Už nyní vidíme velký propad burzy. Ani burziáni nevěří, že se slib růstu naplní nebo že se naplní dříve než za několik let, tedy tou dobou, kdy už nová cla nebudou fungovat.
Každá země včetně Ameriky bohatne tím, že je otevřená. Pokud by ta cla byla relativně malá, do deseti procent, tak by se z toho americká ekonomika nepoložila. Ale pokud se bavíme o 20, 30 a teď už i šedesátiprocentních clech třeba na všechno čínské zboží, je to jiný příběh.
A v Americe začnou věci chybět anebo všechno zdraží. Například u automobilů už se tak stalo, protože si je chtěl každý koupit dříve, než se cla zvýší. Tím pádem stoupaly ceny nejen zahraničních aut, ale i těch domácích. Což se bude dít i v budoucnu.
Nemají Trumpovy kroky nějaké opodstatnění ve směru k voličům? Třeba to, že jim doposud vlivem inflace klesaly reálné příjmy a toto jim je zvedne?
Ale cla americké ceny zvýší a reálné příjmy opět klesnou. Jediný dopad je emoční, Trump podpořil pocity své voličské základny. Ekonomický základ tam není.
Krátkodobý dopad těchto kroků na Ameriku proto bude hrozný, ale jakýkoliv zdánlivý benefit z nich by mohl být až za několik let. A to není jasné, zda tato opatření budou ještě platit.
Petr Bartoň
Datový ekonom projektu Datarun. Vystudoval ekonomii na univerzitách v Cambridge a Chicagu, je členem řady mezinárodních skupin zabývajících se řešením aktuálních ekonomických otázek. Také učí na Anglo-American University v Praze a na Univerzitě Karlově. Působí též jako hlavní ekonom v investiční společnosti Natland.
