Alimenty od státu budou samoživitelky dostávat až šest let, navrhli poslanci. Změkčit chtějí i superdávku

V současnosti se náhradní výživné vyplácí až 48 měsíců, tedy čtyři roky. „Navrhuji prodloužení náhradního výživného na 72 měsíců,“ řekla na středečním zasedání sociálního výboru Sněmovny poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL).

Pokud to zákonodárci odsouhlasí, bude se jednat už o druhé prodloužení. Náhradní výživné se vyplácí od července 2021, poprvé se prodloužilo v listopadu 2023 s tím, že by se mnozí samoživitelé, u kterých se situace s alimenty nevyřešila, ocitli bez peněz, protože u nich vyprší lhůta, po kterou smí náhradní výživné pobírat. To je zřejmě i důvodem dalšího navrhovaného prodloužení.

Maximální výše náhradního výživného je 3000 korun měsíčně, stát má peníze vymáhat po neplatícím rodiči.

Další výraznou změnou, která má za cíl zvýšit vyplácenou částku superdávky u samoživitelů a jednočlenných domácností, třeba u osamělých seniorek, je zvýšení životního minima. Zvýšit by se tak mohlo životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti by pak mohlo vzrůst podle návrhu koaličních poslanců ze 4470 na 5000 korun. „U druhé osoby v domácnosti se ale o něco sníží,“ řekla Novinkám Iva Merhautová z ministerstva práce a sociálních věcí. U dalšího dospělého by mělo mělo životní minimum klesnout ze 4040 na 3750 korun.

Výrazně se má rozšířit i pole zranitelných osob, u nichž se nebude hodnotit snaha získat práci. A to o lidi, kterým zemře manžel či manželka či registrovaný partner, čímž přijdou o jeden příjem. Podobně jako dva předchozí návrhy i tento vznikl ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), který vznik superdávky prosazuje.

„Navrhuji také, aby se podmínka pracovní aktivity vztahovala pouze na rodiče dítěte, nikoliv další členy domácnosti,“ okomentovala další návrh poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). Lidé v jedné domácnosti, kteří nejsou bráni jako zranitelné osoby, třeba senioři či rodiče dětí do sedmi let, a nesnaží se pracovat nebo si najít práci, totiž mohou být sankcionováni a dávka jim může být snížena.

To by podle Vaňkové mohlo poškodit děti v okamžiku, kdy by jeden z členů domácnosti, který není jejich rodičem, nevyvíjel pracovní činnost.

„Jsou případy, kdy někdo vzal pod svou střechu sourozence, který žil na ulici a nebyl schopný s ním pracovat. V těchto situacích uznávám argumenty, že se původní nastavení nedá u dávek uplatnit,“ konstatoval Jurečka.

Mezi další změny navržené poslanci ve spolupráci s ministerstvem patří zkrácení sankční doby, po kterou může být dávka nebo její část odebrána, ze šesti na tři měsíce.

Její součástí je také nově majetkový test, kdy se bude hodnotit i výše úspor. Podle pozměňovacího návrhu by lidé, kteří nemají nemovitost, mohli mít na účtu více.

Novela zákona o dávce státní sociální podpory slučuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Nová dávka se bude skládat z několika složek, jako je živobytí, bydlení, péče o děti a bonus za práci. Uchazeči o dávky by si měli podávat pouze jednu žádost, díky čemuž by mělo ubýt administrativy.

Původně měla vzniknout už v polovině tohoto roku, ale kvůli pomalejšímu projednávání ve Sněmovně bude mít několik měsíců zpoždění.

Sociální výbor jako garanční také poslancům ve středu nedoporučil u novely zákoníku práce, aby schválili pozměňovací návrh obsahující zavedení výpovědi bez udání důvodu. Tu prosazují poslanci za ODS a TOP 09, proti je zbytek koalice i opozice.