Aktivisté přerušili valnou hromadu ČEZ

Dvě aktivistky z hnutí Greenpeace se kolem 11:20 postavily před řečnický pultík, kde své dotazy v angličtině přednášel jeden z akcionářů, Simon Jakub Tadeáš, a upozorňoval na škodlivé dopady těžby v dole Bílina na životní prostředí. Držely transparenty s nápisy „ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině“ a „Ukončete fosilní zločiny“.

Protest měl návaznost na obsazení rypadla v dole Bílina, které aktivisté provedli minulý týden.

Aktivisté odmítají plánované rozšíření těžby bez časového omezení. „Těžba je limitována pouze vymezením plochy, na které může probíhat. V případě snížení objemu těžby a jejího pomalejšího postupu by tak hornická činnost mohla probíhat i mnoho let po roce 2035,“ varovali ekologové.

Předsedové valné hromady následně aktivistky vyzvali, aby protest ukončily, a vyhlásili desetiminutovou přestávku. K aktivistkám se poté přidali další členové Greenpeace a po pár minutách za doprovodu policie opustili jednací sál.

Greenpeace tvrdí, že držitelům akcií, kteří se zúčastnili protestu, „bylo zabráněno v podání žádosti o vysvětlení a byli vyvedeni“, čímž byla narušena jejich akcionářská práva, kterých se podle svých slov budou domáhat žalobou, přičemž hodlají požadovat zneplatnění průběhu valné hromady, včetně všech proběhlých hlasování.

Valná hromada energetické společnosti ČEZ v pondělí rozhoduje o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard Kč, což by znamenalo 145 Kč za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 Kč za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila.

Greenpeace dlouhodobě kritizuje plány na těžbu v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku až do roku 2035 a označuje je za klimatický zločin. Proti povolení o prodloužení těžby se odvolalo. Ve čtvrtek několik aktivistů v Bílině obsadili rypadlo, ještě tentýž den ho opustili. K podobným protestům přistoupili už v minulosti.

Minoritní akcionář a zároveň jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr už ráno po úvodním proslovu protestoval proti jednacímu řádu, je podle něj diskriminační. „Jednací řád tak, jak ho známe, je diskriminační vůči minoritním akcionářům a nedává mnoho prostoru v průběhu valné hromady na to dotazovat se,“ řekl.

„Zároveň mi dovolte, protože vy jste to neudělali, tu přivítat všechny minoritní akcionáře. Tito akcionáři, kteří tady obsadili sál, jsou vaši vlastníci a podle toho byste se také měli chovat,“ dodal Šnobr, který na valných hromadách ČEZ protestuje opakovaně.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti odmítl, že zákon cílí na konkrétní firmu. Premiér ale zároveň přiznal, že vláda chce posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se podle něj ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize.