Akcionáři kvůli lex ČEZ zvažují žalobu

„Menšinoví akcionáři vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byla plně přezkoumána ústavnost vládou navržených kroků,“ napsal na Twitteru Michal Šnobr, jeden z minoritních podílníků. Prohlášení se obrací „na všechny zúčastněné strany, ale i budoucí obchodní partnery ČEZ“.

Šnobr také upozornil, že pokud by menšinoví akcionáři byli nuceni podat žaloby, budou se po případném shledání protiústavnosti dané novely ze strany Ústavního soudu „domáhat nejen plných kompenzací a náhrad veškerých škod tím způsobených, ale také navrácení ČEZ do stavu před rozdělením“. „I ve své komplikovanosti to dle naší právní analýzy nelze vyloučit,“ dodal Šnobr.

Právu pak řekl, že se uvidí, jak se k návrhu vlády postaví poslanci, senátoři a prezident. „Pokud by zákon vstoupil v platnost a na základě něho se uskutečnila valná hromada ČEZ a rozdělila by se společnost, tak jsme připraveni podat žalobu a požádat o to, aby ústavnost zákona přezkoumal Ústavní soud,“ potvrdil Šnobr. Novela schválená vládou byla ve středu rozeslána poslancům. Mění pravidla umožňující případné rozdělení podniků. K rozdělení firmy má nově místo hlasů 90 procent všech akcionářů stačit jen 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě. Tato většina přitom musí držet aspoň dvě třetiny základního kapitálu.

Stát v ČEZ vlastní přibližně 70 procent akcií a při typické účasti na valné hromadě kolem 80 procent akcionářů by mu tedy nově stanovená hranice k ovládnutí obřího energetického giganta bohatě stačila.

Minoritní akcionáři jsou přesvědčeni, že vláda obchází jejich práva. Podle nich by jim měla nabídnout výkup akcií za férovou cenu. Mezitím ale v důsledku vládních kroků hodnota ČEZ klesla. Ve čtvrtek odpoledne se cena akcie pohybovala okolo 998 korun za kus. Přitom ještě před třemi týdny přesahovala 1200 korun.

Vládní představitelé poukazují na to, že zákon má obecnou platnost, a není tedy napsán kvůli ČEZ. Přitom ale první verze pro vládu firmu výslovně zmiňovala.

Šnobr doufá, že se parametry zákona ještě změní, protože podle jeho slov není pochyb, že argumenty, které vláda používá pro obranu současného znění, nejsou pravdivé.

Vláda zdůvodňuje změnu pravidel také argumentem, že se musejí sladit s úpravami v jiných evropských zemích.

„Všechny ostatní evropské státy ale mají v pravidlech pro rozdělení společností hranici minimálně 90 procent a některé dokonce požadují jednomyslný souhlas,“ upozornil Šnobr.