Článek
V úterý po jedenácté hodině dopoledne stála jedna akcie ČEZu na burze 779 korun. Oproti předchozímu dni odepisovala 6,8 procenta. Za poslední měsíc je pak ztráta ještě výraznější – činí bezmála 17 procent.
Pod hranicí 800 Kč za akcii byl ČEZ naposledy začátkem března. Od té doby akcie vlivem vysokých zisků v důsledku drahých energií prudce rostly, a v červnu dokonce přesáhly hranici 1200 Kč za akcii.
Na podzim se ale začalo hlasitěji mluvit o zavedení daně z neočekávaných zisků, což akcie postupně oslabovalo.
Minulý týden ve čtvrtek pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oficiálně představil vládní návrh na mimořádné zdanění společností z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Zvláštní daň, jež má platit od 1. ledna 2023 a má trvat tři roky, bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka. Stanjura si od daně slibuje příjem do rozpočtu na příští rok ve výši 85 miliard korun.
Od oznámení konkrétní podoby windfall tax akcie ČEZu, kterého se bude daň týkat, výrazně padají. Hned v pátek, tedy první obchodní den po oznámení ministerstva, se cena jedné akcie propadla z 936 Kč na 878 Kč.
Stanjura navrhuje daň z mimořádných zisků pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky
V souvislosti s mimořádným zdaněním energetických firem ve stejné či podobné formě se mluví napříč celou Evropou.
Oslabují tak třeba i akcie německé společnosti E.ON, které za poslední měsíc odepsaly 16 procent, u dalšího německého dodavatele energií RWE činí měsíční propad 11 procent. V případě polského petrochemického giganta PKN Orlen je měsíční pokles 10,5 procenta.
Kromě windfall tax bude na ČEZ navíc uvalena ještě druhá daň. Ta se týká celoevropské dohody ohledně zastropování cen výrobců elektřiny, kdy se jim bude brát zisk nad 180 eur za megawatthodinu.