Agrochemický kolos Bayer se topí v dluzích. Klíčovou chybu udělal před osmi lety

Před osmi lety chtěl Bayer posílit svou pozici na poli agrochemikálií, a tak v květnu 2016 oznámil, že za 62 miliard dolarů kupuje Monsanto, antimonopolní úřady obchod schválily o dva roky později. Dosud se jedná o největší akvizici v historii německých společností. Nedopadla však vůbec dobře. Dohoda je totiž považována za jednu z nejhorších korporátních fúzí v historii.

Kamenem úrazu se stal právě produkt od Monsanta – herbicidní přípravek Roundup, který obsahuje glyfosát a který se stal předmětem více než jednoho sta tisíc žalob, převážně ve Spojených státech amerických. Žalobci tvrdí, že přípravek způsobuje rakovinu. Řada z nich už u soudu uspěla, což Bayer stálo nemalé peníze. Firma ostatně před pár lety vyčlenila na vyplácení odškodného bezmála 11 miliard dolarů (255,5 miliardy Kč).

Bayer přitom o rizikovosti glyfosátu věděl ještě před koupí Monsanta. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny Světové zdravotnické organizace látku totiž už v roce 2015 označila za „pravděpodobně karcinogenní“.

Více než polovina žalob byla už v roce 2020 vyřešena vyrovnáním, aktivních případů týkajících se Roundupu však stále zůstává kolem 54 tisíc, nové navíc stále mohou přibývat.

Negativní zprávy kolem Monsanta tíží německého giganta už několik let. Akvizice navíc kromě smršti žalob způsobila i to, že se firma miliardovým nákupem vysoce zadlužila.

„Bayer musel vydat nové akcie a zvýšit svůj dluh, což výrazně zatížilo jeho bilanci. Převzetí společnosti se tak okamžitě promítlo nejen do právních problémů, ale i do finančního zdraví Bayeru, což vyvolalo vlnu kritiky ze strany investorů i analytiků. V roce 2019, krátce po akvizici, akcie Bayeru prudce klesly a společnost začala ztrácet důvěru investorů,“ připomněl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Za posledních pět let tak akcie společnosti klesly o 60 procent a jen od začátku letošního roku ztratily přes 20 procent. „Nedávno navíc přišla zpráva, že soud v USA některé uzavřené případy přezkoumá, což okamžitě poslalo akcie Bayeru znovu dolů. Po krátkém zářijovém vzestupu na 30 eur za akcii se tak akcie opět propadly o více než 10 procent,“ řekl Novinkám Lajsek.

Bayeru nenahrává ani již zmíněná slabá ekonomická situace v Německu. Kvůli válce na Ukrajině došlo k razantnímu zdražení energií, což pro firmu, jejíž byznys stojí na energeticky náročných výrobních procesech, představuje další velký problém.

„Německo, kdysi považované za motor evropské ekonomiky, teď čelí recesi, což zvyšuje tlak na všechny podniky, včetně Bayeru. Letos by mělo HDP země opět klesnout. Recese nemusí odeznít ani příští rok, odhady růstu se postupně snižují. Z původního očekávaného růstu o jedno procento je již nyní 0,8 procenta. Německo se tak z pohledu růstu ekonomiky řadí k těm vůbec nejhorším zemím v EU. Loni více poklesla jen švédská a estonská ekonomika,“ podotkl Lajsek.

Loni dosáhl výrobce hnojiv a jiných chemikálií nebo i léčiv zisku před zdaněním ve výši 10,6 miliardy eur (268 miliard Kč), což značilo meziroční pokles o 27 procent. Letos se očekává další propad, a to až o jednu miliardu dolarů. Zároveň vzrostl dluh společnosti, který se loni prohloubil o 2,7 miliardy eur na 34,5 miliardy eur (872,5 miliardy Kč).

„Negativní sentiment, soudní spory a horší finanční výhled tak zatěžují akcie Bayeru. Jejich nákup nyní připomíná spíše chytání padajícího nože. Navíc panují spekulace, že by Bayer mohl být nucen přistoupit k radikálním krokům, jako je rozdělení společnosti na menší části. To by však mohlo odblokovat skrytou hodnotu uvězněnou v současné podobě firmy a pomoci jí v dlouhodobé perspektivě přežít,“ míní Lajsek.

„V březnu však Bayer tyto úvahy odsunul a v příštích dvou až třech letech se bude soustředit na snižování nákladů. To by mělo od roku 2026 ušetřit až dvě miliardy dolarů ročně,“ dodal analytik s tím, že určitým pozitivem je i to, že Bayer většinu soudních sporů vyhrává – v posledních 21 případech zvítězil 14krát. Historie navíc ukazuje, že soud často výrazně snižuje původní výši odškodnění. Místo miliard či stovek milionů dolarů nakonec žalobci dostanou jen zlomek.