Článek
Omezení šíření mpox v Demokratické republice Kongo a sousedních zemích bude vyžadovat monitoring situace, vzdělávání v oblasti veřejného zdraví a očkování, které bude drahé, a to zejména pro zbídačenou zemi, jež se nachází v centru krize, uvedl v sobotu Bloomberg.
WHO na pomoc dosud uvolnila 1,45 milionu dolarů ze svého pohotovostního fondu pro mimořádné události. Dalších 10,4 miliardy přidala Africká unie ze svých stávajících covidových fondů pro africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Největší částku může poslat mezinárodní organizace Gavi, Vakcinační aliance, jež by ze svého nového nouzového fondu na očkování mohla vytáhnout půl miliardy dolarů.
To je ovšem jen zlomek toho, kolik Afrika skutečně potřebuje. Podle generálního ředitele afrického CDC Jeana Kaseyai bude kontinent potřebovat na boj proti mpox čtyři miliardy dolarů (přibližně 91,4 miliardy Kč).
WHO vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli opičím neštovicím
Prudký nárůst případů onemocnění je soustředěn v Kongu, které je zhruba tak velké jako západní Evropa. Země je ale zmítána desetiletí trvajícím konfliktem, vážnou chudobou a podvýživou.
Jen letos se podle konžské vlády objevilo asi 15 700 podezřelých případů, které měly za následek přibližně 550 úmrtí. Většina z nich je způsobena starší, méně nakažlivou variantou mpox, existují ovšem obavy, že případy nové varianty rychle porostou.
Jedna dávka za 100 dolarů
Přitom právě jen Kongo potřebuje 3,5 milionu dávek vakcíny, což jeho ministr zdravotnictví Roger Kamba vyčíslil na stovky milionů dolarů. Cena jedné dávky byla odhadnuta na 100 dolarů (přibližně 2 280 Kč), což je pro mnoho afrických zemí finančně nedostupné. Na čtvrtečním brífinku proto Kamba vyzval mezinárodní společenství k poskytnutí pomoci.
Problém financování v boji proti mpox není jediným v oblasti boje proti nemocem, které se mohou rozvinout v epidemie, upozornil Peter Sands, výkonný ředitel Světového fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.
Existují „obrovské mezery ve financování nemocí, které již zabíjejí mnohem více lidí“, řekl Sands v rozhovoru pro Bloomberg a zmínil například malárii v Kongu.
V případě mpox je jedním z nejrychlejších způsobů, jak dostat finance tam, kam je potřeba, přesměrovat financování z již existujících mechanismů, jako je třeba práce na prevenci, dodal Sands.
V Kongu přetrvávají velké mezery ve znalostech o epidemiologii této nemoci. Vyhlášení světové zdravotní nouze tak podle něj pomůže zaměřit pozornost na pochopení infekce a toho, jak se v Kongu šíří.
Co jsou opičí neštovice?
- Opičí neštovice jsou infekční onemocnění způsobené virem opičích neštovic (mpox, dříve monkeypox virus, MPXV), které se objevuje u některých druhů zvířat i u lidí.
- Virová nákaza se projevuje podobně jako lidské neštovice. Prvotní projevy zahrnují zvýšenou teplotu (horečku), bolest hlavy, svalů, zduření mízních uzlin a pocit únavy. Následuje vyrážka – nejprve na obličeji – ve formě puchýřů a poté strupů. Vyrážka prochází různými fázemi vývoje a může se podobat planým neštovicím nebo syfilis.
- Inkubační doba se pohybuje od 6 do 21 dní, symptomy přetrvávají 2–4 týdny.
Jak se nemoc šíří?
- K přenosu viru na člověka dochází při kontaktu s infikovaným zvířetem, člověkem nebo kontaminovaným materiálem.
- K přenosu ze zvířete na člověka může dojít kousnutím, poškrábáním nebo i přípravou masa divokých zvířat.
- K přenosu z člověka na člověka dochází podle odborníků zejména prostřednictvím tělních tekutin, je nutný dlouhodobý kontakt. Jiné způsoby přenosu z člověka na člověka zahrnují přímý kontakt s tělními tekutinami či infekčními lézemi a nepřímý kontakt s materiálem lézí, např. prostřednictvím kontaminovaného oblečení nebo prádla.
- Nová varianta nemoci mpox, která se v roce 2024 rychle šíří u východní hranice africké Demokratické republiky Kongo, je podle zdravotních expertů zatím nejnebezpečnějším kmenem choroby. Nákaza se v Kongu šíří především sexuálním přenosem, u nové varianty ale k nákaze podle expertů stačí pouze blízký tělesný kontakt s infikovanou osobou.
Jak jsou opičí neštovice nebezpečné?
- Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny, poté se většina lidí uzdraví. Studie z Afriky prokázaly smrtnost asi 3,6 procenta, u nevakcinovaných osob proti pravým neštovicím může dosahovat až 10 procent. Jde však o údaj z Afriky, kde množství nakažených mělo další přidružené nemoci, případně byli silně podvyživení, a není ani jasné, jaká byla lékařská péče o nakažené.
- Smrtnost byla v Africe zaznamenána vyšší u dětí a mladých dospělých. Podle aktuálních informací z Konga lékaři u nové vývojové větve mpox uvádějí úmrtnost asi pět procent u dospělých a 10 procent u dětí, zároveň vysokou míru potratů u těhotných žen.
Léčba a prevence
- Vakcinace proti pravým neštovicím chrání i před nákazou virem opičích neštovic, potvrzena je účinnost 85 procent. K léčbě se pak využívají různá antivirotika jako třeba tecovirimat.
- Obecně se jako prevence v oblastech s aktivní cirkulací viru doporučuje omezit kontakt se zvířecími rezervoáry a se všemi předměty, které byly v kontaktu s potenciálně nemocným zvířetem. Ve zdravotnických zařízeních je prevence založena na izolaci zaměřené na prevenci šíření přímým kontaktem a vzdušnou cestou – kapénkami.
- V případě potvrzení nákazy by mělo následovat testování a izolace. U pozitivních případů by mělo být zahájeno sledování kontaktů.
Historie
- Samotný virus opičích neštovic byl poprvé objeven v roce 1958 u opic makaků.
- Poprvé bylo lidské onemocnění hlášeno v roce 1970 v Demokratické republice Kongo při kampani na vymýcení pravých neštovic. Onemocnění bylo následně hlášeno z několika zemí střední a západní Afriky.
Opičí neštovice jsou ve Švédsku. WHO varuje
