Absolventů škol bez místa ubylo o 11 tisíc

Ve srovnání s loňskem se o čtvrtinu snížil i podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti.

"Značný pokles nezaměstnaných absolventů je výraznou tendencí posledních dvou let. Nadále platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší možnost uplatnění," řekla ve čtvrtek ministryně školství Petra Buzková (ČSSD).

Příznivý vývoj potvrzují i údaje ze září letošního roku. "Po prázdninách bylo nezaměstnaných absolventů 42 300, což je pokles o 16 tisíc proti loňsku," podotkl Miroslav Procházka, ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání.

Absolventy jsou ze zákona mladí lidé do dvou let po ukončení studia. Podle Procházky je největším problémem nezaměstnanost těch, kteří nemohou práci najít déle než půl roku. Tvoří třetinu až dvě třetiny mladých lidí po škole, kteří jsou bez práce. Z nezaměstnaných vysokoškoláků práci nemohlo najít více než půl roku zhruba 38 procent, z absolventů učilišť to bylo 61 procent.

To, že se počet absolventů bez práce značně snižuje, ovlivňuje podle Procházky fakt, že více mladých lidí pokračuje dále ve studiu, zrušení základní vojenské služby a změna podmínek pro získání podpory v nezaměstnanosti. Od října 2004 platí zákon, že pokud absolvent nesehnal práci, podporu v nezaměstnanosti dostane, jen pokud za poslední tři roky pracoval minimálně jeden rok.

Nejméně nezaměstnaných po škole je ve zdravotnictví, a to proto, že mnoho zdravotníků odchází do zahraničí. Slušné šance na získání místa mají absolventi elektrotechnických škol a lepší je to u absolventů strojírenských oborů.

Horší je to naopak v zemědělství a ve stavebnictví. V rámci krajů mají největší problémy se získáním místa mladí po škole v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.