A jaká je vlastně skutečná cena? Česko se topí v nesmyslných slevách

„Rozsáhlá šetření provedená v posledních letech v oblasti maloobchodního prodeje potravin přinesla poznatek, že slevové akce se negativně projevují na transparentnosti cen pro spotřebitele a významně zkreslují vnímání reálné cenové hladiny,“ sdělil mluvčí úřadu Martin Švanda.

Jinými slovy, obchody jsou slevami zavalené, takže skoro všichni už ztratili ponětí o tom, jaké jsou skutečné, standardní ceny. Nemohou být v takovém případě nadsazené, a tudíž sleva není až taková sleva?

Od loňska platí novela zákona o ochraně spotřebitele, podle které musí být u zlevněných produktů, jež nemají krátkou dobu spotřeby, uvedena nejnižší cena za posledních 30 dní. Z této ceny je pak také počítána sleva.

Tato novela byla velkým posunem v ochraně spotřebitele. Zdá se ale, že to vzhledem k narůstajícímu podílu zlevněného zboží v supermarketech není dost.

„Problém je v tom, že české zákony na ochranu spotřebitele jsou často velmi vágní, a navíc nejsou vymáhány,“ uvedl marketingový expert Robert Le Veneur.

Na vině může být i relativně zanedbatelná výše pokut, které Česká obchodní inspekce za falešné slevy a špatné značení cen supermarketům ukládá. Je ale také možné, že legislativa zkrátka není ve zdejším prostředí, i vzhledem k chování spotřebitele, který supermarkety k navyšování počtu slev jen povzbuzuje, dostatečně přísná.

Zákazník těžko pozná, zda je sleva opravdu počítána ze správné částky. Nezřídka tomu tak není, což potvrzují kontroly České obchodní inspekce, jež jen ve druhém čtvrtletí uložila supermarketům za falešné slevy a účtování jiné než inzerované ceny pokuty v celkové výši 5,8 milionu korun. Porušení právních předpisů bylo zjištěno u více než 40 procent kontrol.

Milionová pokuta pro řetězec se zisky v miliardách ovšem není nijak citelná.

Poslanec ANO Patrik Nacher, jenž byl zpravodajem zmíněné novely zákona, míní, že by kontroloři mohli vyměřovat vyšší sankce.

„Bylo by namístě, aby obchodní inspekce dodržování zákona vymáhala dostatečně rázně. Ty pokuty zatím nejsou demotivující, nevím, proč se inspekce drží při zemi, prostředky k tomu má,“ řekl Novinkám Nacher.

Podle údajů inspekce nicméně falešných slev ubývá.

Také ovšem nedá moc práce najít v obchodě nabídku, jejíž výhodnost je prakticky nulová, pokud zákazník nenakoupí zboží hromadně.

Například prodejna Albert v Praze 2 lákala koncem června žlutou barvou na šest třetinkových lahví plzeňského piva, zlevněných z nejnižší ceny za posledních 30 dní o deset haléřů.

„Informací o slevě ve smyslu zákona se rozumí každá informace, která vyvolává dojem snížení ceny. Tedy i sleva o deset haléřů je podle zákona slevou. Nicméně i přesto se domníváme, že by se u takového označení o nekalou obchodní praktiku mohlo jednat,“ podotkla Hekšová.

Působí to tak, že řetězce doufají, že si lidé nic ověřovat nebudou, a jakmile uvidí barevnou cedulku značící slevu, zboží koupí. Podle Jiřího Marečka z Albertu je to však přesně naopak.

„Naše cenovky jsou v souladu se zákonem a všechny údaje jsou pravdivé, žádný z nich není klamavý ani zkreslený. Díky šíři údajů má zákazník přehled o vývoji ceny a může se na jejich základě rozhodnout o výhodnosti nabídky,“ uvedl ředitel komunikace řetězce Albert v Česku Jiří Mareček.

Podobně matoucí byla i nedávná nabídka supermarketu Tesco v Praze 5. Jednalo se opět o pivo. Z důvodu údajně končící expirace či nadzásoby byl prodáván třetinkový ležák Budweiser Budvar Original ve slevě 66 procent.

U produktu bylo uvedeno více běžných cen. Navíc se podle organizace dTest pravděpodobně nejedná o zboží s krátkou dobou spotřeby, takže by na cenovce měla být uvedena nejnižší cena za posledních 30 dnů, k níž se sleva váže.