Zveřejnění výkupného ohrožuje záchranu Čecha uneseného v Libyi

Chybou podle něj bylo i přiznání výměny Libanonce Alího Fajáda za pětici Čechů. Česko tím dostalo nálepku velice vstřícného vyjednávače. Do nebezpečí to uvrhlo nejen potenciální cestovatele, ale i aktuálně uneseného Čecha Pavla Hrůzu, který byl v březnu 2015 unesen z ropného pole v Libyi.

Týdeník Respekt v pondělí publikoval, že Česká republika dala za dvě Češky unesené v roce 2013 v Pákistánu zhruba šest miliónů dolarů, tedy asi 150 miliónů korun. „Ta informace ohrožuje nejen další Čechy cestující po světě, ale zároveň ohrožuje i další rukojmí,“ řekl Právu Dolník, který působí na University of Wollongong v Austrálii.

Problematický podle něj byl i postup při výměně Libanonce Alího Fajáda za pětici Čechů. Celá záležitost se měla podle Dolníka udělat diskrétněji. „Aby se nevytvářely precedenty proto, že když nám někdo unese občana, tak my uděláme všechno, aniž bychom se vůbec snažili to ovlivnit,“ konstatoval Dolník.

Dolník odmítl argument, že si únosci mezi sebou stejně řeknou, kolik dostali za unesené, protože si přitom moc nevěří a v těchto věcech si většinou lžou.

Podle bývalého šéfa civilní rozvědky Karla Randáka je bohužel normální, že v Česku se nic neutají. „Teď se objevují informace, jak probíhala bezpečnostní rada státu. Je to problém ČR, málokde na světě se toho tolik vykecá jako u nás,“ uvedl Randák.

Podle něj ovšem únosci vědí, že stát s nimi bude vyjednávat a nenechá své občany jen tak zemřít. Otázkou ovšem je, jak to vyjednávání dopadne. Většinou totiž únosci nevědí, kolik mají skutečně chtít. Při určování ceny sice hraje roli, z jakého státu je oběť, jakého je pohlaví, případně jestli je členem armády, nicméně většinou únosci střílejí při určování výkupného od boku.

Podle Dolníka se standardně zaplatí tak deset procent částky, kterou únosci na začátku požadují jako výkupné. Ve chvíli, kdy únosci zveřejní částku, je potřeba začít jednat. Samozřejmě vyjednávání nesmí ohrozit životy rukojmích, nicméně podle Dolníka není vhodné zaplatit hned všechno, co únosci chtějí.

„Nejenže to samo o sobě ohrožuje život rukojmích, protože únosci si neváží peněz, které získali příliš snadno, ale zvedá to cenu i ostatním rukojmím,“ řekl s tím, že právě unesený Čech má odteď poměrně špatnou vyjednávací pozici.

Problematické ovšem není jenom zveřejnění výše výkupného, ale Dolník se ohradil i proti spekulacím, že unesená Hana Humpálová se chtěla za svými únosci vrátit.

„Kdybyste věděla, s kým Hanka do Turecka jela, tak by vás ani nenapadlo, že mohlo jít o nějaký návrat. Kdybyste se chtěla vracet za únosci, tak asi nepojedete s rodinou,“ sdělil Dolník.

Podle jeho informací šlo pouze o rodinný výlet. České tajné služby ovšem vyhodnotily rodinnou dovolenou v Turecku jako pokus o návrat za únosci do Pákistánu.

Odborníkovi na vyjednávání rovněž vadí načasování uveřejnění této informace. V bezpečnostních složkách se totiž o tom, že se Hanka chtěla vrátit, spekulovalo již dlouho, ačkoli pro to nebyl žádný reálný důvod. Jde o další boj českých tajných služeb?

Nyní někdo vypustil obě zvěsti necelý týden poté, co se začalo řešit selhání českých tajných služeb v případu vyslání a následného osvobozování pětice Čechů v Libanonu.

Podle Dolníka je možné, že zveřejnění těchto informací je jenom dalším tahem v boji českých tajných služeb.

„Co vidím jako problém, je to, že někdo pustí takovou informaci přes ,svého‘ novináře právě teď, když se média soustředí na výměnu v kontextu Libanonu,“ uzavřel Dolník.