Článek
Přitom vítězství v obou válkách nebyla zdaleka tak samozřejmá, jak se zdálo, když skončily. Mezinárodní terorismus samozřejmě nelze podceňovat. Je-li jeho cílem zničit naši civilizaci, mohl by uspět pouze při splnění jedné ze dvou podmínek: buďto najde spojence "uvnitř hradeb", nebo se demokratické společenství v rámci boje proti terorismu samo postupně změní v jakousi teroristickou společnost jak vůči svým občanům, tak navenek.
V každém případě by to byl triumf vraždících fanatiků. Nevěřím ani v jednu z obou možností, avšak hrozba spojenců teroristů "uvnitř hradeb" vypadá nebezpečněji. Ti spojenci tvoří dvě zdánlivě nesourodé skupiny. Ta první trpí mnichovanstvím, totiž komplexem usmiřování teroristů. Sotva několik hodin po madridském masakru oznámili vítězové španělských voleb, že do června odvolají španělské vojáky z Iráku. Říkají tím: páni teroristé, my už budeme hodní, jen proboha jděte vraždit o dům dál! Na ně se hodí slova vynikajícího evropského teroristy V. I. Lenina: kapitalisté nám prodají i provaz, na kterém je oběsíme!
Druhou skupinu teroristům "užitečných idiotů" (opět Lenin) tvoří lidé, kteří jsou ochotni vidět v masakrech pouze zvrhlý nápad Usámy bin Ládina či několika desítek zběsilých islámských fundamentalistů. Sociální kořeny nepřipouštějí. Avšak kdyby ti synkové z nejlepších milionářských rodin neměli vděčné publikum ve stamiliónech živořících chudáků, zhasli by. "Užiteční idioti" s posměchem odmítají slova o aroganci naší civilizace, kdy sotva dvacet procent světové populace spásá osmdesát procent světového bohatství. Pentagon nedávno varoval před světovým střetem o vodu. Kdo z bohatého Západu si uvědomuje, že už dnes mají možná miliardy lidí problém s přístupem k pitné vodě?
Souhlasím ovšem s tím, že aktuálním nebezpečím jsou "mnichované". Terorismus je totiž ze všeho nejdůležitější dostat pod kontrolu. Pokud čeští komunisté skutečně podají žalobu k Ústavnímu soudu na vyslání našich vojáků do Afghánistánu, připojí se k madridským socialistům. Jako bychom v našich dějinách s takovým zvedáním sukní neměli zkušenosti.
PRÁVO 18. března 2004