Článek
Senát tady není jen kvůli volbě prezidenta, zněl nejčastější názor poslanců a senátorů, kteří Novinkám odpověděli na dotaz, zda by bylo vhodné zrušit horní komoru parlamentu. Přesto většinou souhlasí, že se schválením přímé volby hlavy státu snížil jeho význam, a rozpuštění Senátu by podle mnohých bylo na místě.
„Osobně jsem přesvědčen, že v rámci širších změn Ústavy je to jedno z témat, o kterých bychom se měli bavit,“ řekl Novinkám předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík.
Jeho názor sdílí také sociální demokrat Jaroslav Foldyna nebo Jan Čechlovský (ODS). „Senát by nejen kvůli ztrátě jednoho z mála důvodů jeho existence bylo dobré zrušit,“ konstatoval.
Názor komunistů shrnul poslanec Josef Šenfeld: „KSČM dlouhodobě říká, že Senát je příliš drahá pojistka demokracie a že bychom se bez něj mohli obejít.“ Pro zrušení by zvednul ruku také senátor Jaroslav Doubrava z hnutí Severočeši. Naopak proti se postavili poslanci za Věci veřejné Lenka Andrýsová a Viktor Paggio, pro které Senát spolehlivě plní svou roli ústavní pojistky.
Senátor Petr Pithart (KDU-ČSL) zpochybnil postoj Senátu při hlasování o přímé volbě: „Souhlasem s poslední změnou ústavy některé senátorky a někteří senátoři poskytli odpůrcům Senátu nové argumenty: své instituce si sami neváží, když ji doslova za nic jednostranně ponížili. Nikdo je k tomu přece nenutil. Nota bene nezapůsobili jako ‘ústavní pojistka’ (tj. pojistka proti zbrklým, neuváženým, nedostatečně prodiskutovaným) změnám ústavy. Ačkoli si tuto roli až dosud vždycky přisvojovali jako svoji roli hlavní.“
Senátoři se pustili do Kubery
Podle člena stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Miroslava Škalouda (ODS) by ale rozpuštění Senátu nebylo prozíravé. Upozornil, že Senát je pevně zakotvenou institucí, která nejenže působí při dělbě a vyvažování moci, podílí se na volbě soudců Ústavního soudu a má velký vliv na podobu zákonů projednávaných Sněmovnou, ale také drží na uzdě nadměrný "legislativní aktivismus" poslanců a zabraňuje tomu, aby zahlcovali systém zbytečnými novelami.
O možnosti zrušení Senátu hovořil v neděli na Primě senátor Jaroslav Kubera (ODS), který Novinkám popřel, že by se přímo vyslovil pro jeho zánik. Přesto se dostal pod palbu některých kolegů z horní komory. „Zásadně nesouhlasím s úvahami tzv. kuberovského typu o zrušení Senátu v návaznosti na přímou volbu prezidenta. Pokud by tak někdo uvažoval, tak zřejmě nepochopil základní smysl Senátu,“ zkritizoval jej nepřímo senátor Martin Tesařík z ČSSD.
„Pokud některý ze senátorů považuje za svou nejvýznamnější pravomoc jednou za pět let zvolit prezidenta a je to pro něj natolik zásadní, že hovoří o významu Senátu jako takovém, měl by se spíše zamyslet nad svou dosavadní prací,“ navázal senátor Jozef Regec (ČSSD).
Zrušme Sněmovnu, kontrují senátoři
V souvislosti s rušením parlamentních orgánů někteří senátoři upozorňují, že finančně by bylo výhodnější zamýšlet se nad zrušením nikoli horní, nýbrž dolní komory, případně regionálních institucí.
„Kdyby si dal někdo práci a detailně propočítal provozní náklady Senátu ve srovnání s provozními náklady jednoho jediného kraje, muselo by mu vyjít, že bychom měli zahájit diskusi nikoli o zrušení Senátu, ale o redukci krajů jako prvku samosprávy,“ řekl občanskodemokratický senátor Karel Šebek.
Senát brání také jeden z jeho členů Zdeněk Schwarz (bezpartijní za ODS): „Pokud bychom měli uvažovat o zrušení Senátu, tak pouze v zájmu úspor, což považuji též za nesmysl, protože zrušení Senátu nepřinese výraznou úsporu v rozpočtu ČR. Pokud bychom měli skutečně něco rušit, pak jsem zastáncem zrušení Poslanecké sněmovny a ponechání pouze Senátu, protože taková úspora by byla podstatně vyšší a smysluplnější.“
„Zrušit populisticky 80 míst senátorů z důvodu takzvané úspory financí je úsměvné, když proti tomu postavíme na spoustě míst naprosto zbytečných více než 20 000 komunálních a krajských politiků,“ poukázal poslanec Jiří Šulc (ODS).
Kapři si rybník nevypustí
Třebaže se někteří poslanci a senátoři vyslovili pro zrušení horní komory parlamentu, většina se shodla na tom, že podobný krok by byl jen těžko proveditelný. Odhlasovat by si jej museli sami senátoři. „Obávám se, že si kapři svůj rybník nevypustí,“ glosoval to Jiří Paroubek (bezpartijní za ČSSD).
Ve stejném duchu reagovala i poslankyně Jana Černochová (ODS). „Souhlasím s názorem, že po přijetí přímé volby prezidenta ztratila horní komora Parlamentu ČR jednu ze svých nejdůležitějších kompetencí,“ uvedla. „V novodobé historii však zrušit Senát dokázala pouze jedna země, a to Švédsko, kde se senátorům, kteří si ‘vypustili rybník’, odsouhlasila doživotní renta. Připouštím, že tento způsob by mohl být pro Českou republiku inspirativní," dodala s úsměvem.
„Pokud si některá populistická strana dá do volebního programu zrušení Senátu, dostane se do vlády a prosadí takový požadavek do koaliční smlouvy a vládního prohlášení, dočkáme se možná toho, že senátoři sami sebe zruší,“ nastínil jednu z možností, jak dospět ke zrušení horní komory Jaroslav Kubera (ODS), zatímco Antonín Seďa (ČSSD) přišel s jinou variantou: „Zánik Senátu by mohl proběhnout stejně, jak vznikl. To je postupným omezením časového mandátu senátorů.“