Článek
Ve druhém kole senátních voleb přišlo jen 15,4 procenta lidí, což je rekordně nízká hodnota. Vypovídá to o tom, že se Senát přežil?
Myslím, že nevypovídá. Senát je důležitý a plní důležité funkce – zaručuje stabilitu ústavy, zabývá se evropskou legislativou, na kterou Sněmovna nemá čas, a více komunikuje ohledně peticí a veřejných slyšení než dolní komora. Druhá věc je, že účast ovlivňuje počet voleb. Politoložka Margit Tavitsová například upozorňuje, že v zemích, kde byla zavedena přímá volba prezidenta, se účast v jiných typech voleb snížila zhruba o sedm procentních bodů.
A za třetí lze říci, že 15procentní volební účast není blesk z čistého nebe, jelikož volební účast kontinuálně klesá. Před dvěma lety byla 16,7 procentního bodu ve druhém kole.
Objevuje se nápad udělat volby v jeden den. Co o tom soudíte?
To, že se v ČR volí dva dny, je ve světě mimořádně neobvyklé (vícedenní volby má např. Indie a Papua-Nová Guinea kvůli rozloze a nedostupnosti – pozn. red.) a vyvolává to i rizika ohledně toho, co se s urnou děje mezi prvním a druhým dnem. V odborné veřejnosti sílí hlasy pro jednodenní volby. Ty by ale samy o sobě účast nezvýšily.
Senátní volby by bylo možné udělat i jednokolové, protože první kolo, které je spojené buď s obecními, nebo s krajskými volbami, má mnohem vyšší účast. V takovém případě by se muselo zajistit, že senátora zvolí absolutní většina.
Zde se nabízí inspirace z Austrálie, kde se používá alternativní hlasování. (Volič označí nejen svého kandidáta, ale seřadí i další jména podle preferencí. Postupně se jejich sčítáním zjišťuje, kdo se jako první přehoupne přes 50 procent – pozn. red.). To je jedna možná odpověď na nízkou účast.
Co povinné hlasování, které prosazuje prezident Zeman?
To bych nedělal. Lze pro to najít důvody, ale v ČR, kde je společenské nastavení vůči povinnostem a autoritám dlouhodobě zdrženlivé, by zavedení volební povinnosti nebylo přijímáno veřejností a byly by snahy ji obcházet.
Lídr ANO Babiš by se nebránil debatě o zrušení Senátu i proto, že nevolí prezidenta. Argumentuje, že horní komora zdržuje legislativní proces a přijde na asi 600 miliónů ročně. Co si o tom myslíte?
Myslím, že podíl Senátu na výdajích státního rozpočtu se v čase spíše snižuje a že z celkového pohledu jde skutečně o minimum peněz. Je pravda, že Senát už nevolí prezidenta, ale i tak má důležité funkce.
Mluvil jsem o ochraně stability ústavy i o evropských záležitostech, ale také posuzováním zákonů leckdy přispívá ke zkvalitnění legislativy. Důkazem je, že Sněmovna většinou přijme změny, které Senát udělá, než že by ho přehlasovávala. A pokud jde o zdržování, z hlediska horní komory není nijak významné, v podstatě se jedná o měsíc až dva.
Lze namítnout, že řada států se obejde bez druhé komory – například skandinávské země, Slovensko, Maďarsko, Ukrajina, Nový Zéland. Proč by to nešlo i v Česku?
Myslím si, že je dobře vidět na Maďarsku, jak jednokomorové parlamenty mohou být nebezpečné. Stačí získat ústavní většinu, která pak zásadně překreslí ústavní systém a nebezpečně ho vychýlí.
Ústava je určitá sestava principů a hodnot, které by se měly měnit jen velmi uvážlivě. Senát dbá nejen na stabilitu ústavy, vyžaduje se jeho souhlas pro případné ústavní změny. Pokud bychom zrušili Senát, tak bychom stabilitu museli zajistit jinak. Asi by to šlo, bylo by to ale obtížné.
Objevují se občas hlasy, že by se ze Senátu mohla stát komora regionů.
Nemyslím si, že by to byla dobrá myšlenka. Senát z principu má vyjadřovat názor ČR jako celku, a to platí i o senátorech, kteří jsou voleni v konkrétních obvodech. Regiony jsou tu částečně umělé a pro propojení se Senátem není žádný systémový důvod.
