Článek
Občanský zákoník stanovuje, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu peněžitou náhradou. Ta náleží také za ztížení společenského uplatnění. Soudce Vrcha zpochybnil větu, podle které se náhrada, pokud ji nelze snadno kvantifikovat, stanovuje „podle zásad slušnosti“.
S novým civilním kodexem přestala platit i někdejší vyhláška o odškodnění, takže soudy neměly jasné vodítko. Vznikla proto metodika s tabulkou bodového ohodnocení pod hlavičkou Nejvyššího soudu. Podle návrhu soudce Vrchy, který byl sám dlouholetým soudcem Nejvyššího soudu, ve skutečnosti ale nejde o metodiku Nejvyššího soudu, ale spíše o komerční počin spojený s placenými školeními pro znalce.
Plénum se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou ale připomnělo, že metodika je nezávazná. „Metodiku je proto třeba chápat jako nikoli závazný, ale pouze podpůrný podklad, odrazový můstek, pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění soudem,“ konstatovali soudci.
Ústavní soud navíc připomněl, že metodika již ztrácí na významu, neboť za deset let od platnosti občanského zákoníku se již propsala do rozhodovací praxe v justici a byla upřesněna její kritéria.
„Nejde tedy o ‚zastřený‘ závazný prováděcí právní předpis a soudy s ní nemohou jako se závazným právním předpisem nakládat. Musí dbát na předvídatelnost vlastního rozhodování o náhradě újmy na zdraví, vždy v souladu s principem plné náhrady újmy a zásadami slušnosti,“ dodali soudci.
Odškodňování nemajetkové újmy budou řešit experti
