Hlavní obsah

Zpřísnění trestů za znásilnění není třeba, podmínky stačí, odmítá kritiku ministerstvo

Zpřísnění trestů za znásilnění není podle ministerstva spravedlnosti potřeba. Resort to v pondělí uvedl v reakci na požadavek organizace proFem, která poukázala na to, že soudy často udělují za znásilnění podmíněné tresty.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

ProFem minulý týden zveřejnila analýzu 55 loňských pravomocných rozsudků, podle níž dvě pětiny pachatelů odsouzených za znásilnění dostaly pouze podmíněný trest. Organizace, která poskytuje poradenství lidem ohroženým sexuálním nebo domácím násilím, tvrdí, že skutková podstata trestného činu by se měla nově upravit a sankce zpřísnit. Zohlednit by se podle ní měl věk oběti i to, zda po znásilnění otěhotněla. [celá zpráva]

Ministerstvo upozornilo na to, že věk oběti zákoník bere v úvahu. Pachatelům, kteří znásilní nezletilé, hrozí vyšší trestní sazby. „Skutečnost, zda po znásilnění oběť otěhotněla, sice není zohledněna právní úpravou, nicméně se jedná o okolnost, kterou soudy mohou zohlednit jako jinou obecně přitěžující okolnost, což má za následek uložení přísnějšího trestu,” podotkl úřad, jehož stanoviska tlumočil Jakub Říman z tiskového oddělení.

Za znásilnění, pokus o něj či přípravu k němu stanoví zákoník sazbu půl roku až pět let vězení. Pokud se pachatel dopustí znásilnění souloží nebo jiným pohlavním stykem, se zbraní nebo na dítěti, zvyšuje se sazba na dva až deset let. Jestliže je obětí dítě mladší 15 let, lze pachateli uložit až 12 let odnětí svobody. Totéž platí, pokud dospělé oběti způsobí těžkou újmu na zdraví.

Tresty odrazují od recidivy, míní resort

Podle statistik ministerstva bylo loni za znásilnění odsouzeno 227 lidí, z toho šest recidivistů. „Z uvedeného čísla lze usoudit, že současné výše trestů za znásilnění plní svoji úlohu prevence recidivy,” konstatoval Říman. Z 227 odsouzených dostalo 113 nepodmíněné tresty vězení, přičemž průměrná délka těchto trestů přesáhla pět a čtvrt roku.

ProFem pokládá za potřebné sestavit návod postupu vůči obětem znásilnění u soudu a v předchozím trestním řízení. Organizace zdůraznila, že mnohé oběti si soudní proces rozmyslí, aby nemusely čelit dlouhým výslechům a další viktimizaci. Ministerstvo však vznik návodu považuje za nadbytečný. „Na toto téma existuje v současnosti již celá řada kriminalistických metodik pro sexuálně motivované trestné činy,” poznamenalo.

Jediný výslech nestačí

Požadavek na neopakování výslechů či jejich zkrácení zase podle úřadu naráží na skutečnost, že výpověď oběti je často jediným usvědčujícím přímým důkazem, takže je potřeba prověřit její věrohodnost.

„V návaznosti na rozsáhlou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva má obviněný právo na provedení výslechu svědků svědčících v jeho neprospěch, tedy má právo být přítomen – osobně nebo prostřednictvím svého obhájce – jejich výslechu. Pokud toto právo není dodrženo, nelze obviněného odsoudit pouze na základě výpovědi oběti z přípravného řízení či při podání trestního oznámení,” uzavřelo ministerstvo.

Související témata:

Výběr článků

Načítám