Vlk se po srážce s autem sám zázračně uzdravil. Díky obojku se ví, co dělal

Ke střetu automobilu s vlkem došlo 20. listopadu kolem osmé hodiny ráno v Českém Švýcarsku, na silnici mezi Děčínem a Českou Kamenicí.

Zvíře vběhlo přímo před projíždějící vůz, když se snažilo silnici přeběhnout. Jedno z aut vlk minul, další ho ale srazilo. Řidič neměl šanci srážce zabránit.

Ač valná většina těchto srážek končí smrtí zvířete, tentokrát vlk vyvázl živý a odběhl do lesa. Vypovídají o tom jedinečná data z obojku pro telemetrické sledování, který se vědcům z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v rámci prováděného výzkumného povedlo vlkovi nasadit.

„Vlk je jedním z druhů, jejichž přítomnosti v přírodě věnujeme velkou pozornost. Vrátil se do oblasti Českého Švýcarska poměrně nedávno a jako lidé si na něj stále ještě zvykáme,“ řekl Martin Valášek, zoolog Správy Národního parku České Švýcarsko.

I proto běží v Českém Švýcarsku výzkumný projekt REDEMA, kde vědci monitorují nejen jeleny, ale i vlky, aby měli přehled o jejich počtu a vlivu na populaci sudokopytníků.

„K metodám monitoringu patří také telemetrické sledování zvířat, zejména jelenů a laní. Vysílací obojky se podařilo nasadit i několika vlčím jedincům a právě tento přístup nám přináší unikátní poznatky,“ popsal Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU.

Data z telemetrického obojku ukázala, co se s vlkem po střetu s autem dělo. Uchýlil se do nedalekých lesů v národním parku, kde se pak několik dní pohyboval na malém prostoru. Postupem času začal okruh svého působení opět rozšiřovat a v současnosti je aktivní ve většině teritoria. Dokonce už se několikrát znovu odvážil přeběhnout i silnici, na které ke kolizi došlo.

Vědcům není známo, zda vlk nemá po nárazu nějaké následky. Navzdory události je ovšem v poměrně dobré kondici, což potvrzuje snímek z fotopasti v národním parku z 10. prosince 2024. V pravé části hrudníku je na fotografii viditelná skvrna na srsti, není ale zřejmé, zda s kolizí nějak souvisí.

„Srážky s vozidly patří k nejčastějším příčinám úhynu velkých šelem, jako je vlk nebo rys. Současný případ jasně ukázal, jak neocenitelné informace telemetrický obojek může přinést, protože došlo k vzácné situaci, kdy kolizi přežilo zvíře vybavené vysílajícím obojkem. Máme tak unikátní příležitost v přímém přenosu sledovat následný osud takto postiženého jedince,“ dodal Vorel.

Chování vlků sledují odborníci v Národním parku České Švýcarsko pravidelně už od roku 2012. V rámci projektu REDEMA byli v letošním roce telemetricky sledováni celkem tři jedinci ve třech různých vlčích teritoriích v širší oblasti Českého Švýcarska; jednalo se o jednoho samce a další dvě samice.