Pravčická brána vydělala podnikateli s ruským původem desítky milionů. Národní park z nich dál nemá nic

Pravčická brána je dominantou celého národního parku České Švýcarsko a patří k jeho nejnavštěvovanějším atrakcím. Ti, kterým nestačí pokochat se unikátním skalním monumentem zdálky, však musí za přístup k němu zaplatit soukromé firmě Paal. Ta v národním parku vlastní pozemek s jedinou stezkou vedoucí až k bráně i nedaleký výletní zámeček Sokolí hnízdo s restaurací. Pozemky koupila od Lesů ČR v roce 1999.

Správa národního parku, která pečuje o zdejší krajinu i turistické stezky, však ze vstupného nemá nic.

„Nejedná se o příjmy správy NP, která tedy nerozhoduje o účelu využití takto získaných finančních prostředků. Zisk z prodeje vstupného do areálu u Pravčické brány je ziskem soukromé společnosti, která je majitelem přilehlých pozemků,“ uvádí na svém webu správa parku.

Výběr vstupného k Pravčické bráně soukromou firmou kritizoval už v roce 2022 děčínský senátor Zbyněk Linhart (za STAN). „Takhle to už nemůže dále fungovat, je to jen dojení turistů,“ uvedl tehdy pro Seznam Zprávy (SZ).

Zatím to ale přesně takto funguje dál. V roce 2022, po ničivém požáru, který spálil velkou část národního parku, chtěla tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková pozemky s jedinou přístupovou cestou odkoupit zpět do rukou státu. Jednatel firmy Alexej Krenke však s prodejem nesouhlasil a stále nesouhlasí. „Nejsou na prodej,“ potvrdil Novinkám.

Ministerstvo tak nyní chce alespoň přimět Paal, aby se na péči o turistickou infrastrukturu v Českém Švýcarsku také podílel, a ne z ní jen profitoval. „Se správou parku, obcí Hřensko, s Klubem českých turistů a firmou Paal chystáme jednání o možnostech spolufinancování obnovy návštěvnické infrastruktury v národním parku částečně výběrem vstupného,“ upřesňuje mluvčí resortu Veronika Krejčí.

Nejde přitom o malé peníze. Roční návštěvnost se pohybuje mezi 170 tisíci (údaj např. agentury CzechTourism za rok 2021) a 150 tisíci (údaj o počtu platících návštěvníků za rok 2024, který Novinkám uvedla samotná společnost). Dospělí za přístup k Pravčické bráně zaplatí 95 korun, důchodci a děti 30 korun. Zdarma je vstup jen mimo turistickou sezonu.

I kdyby se tak návštěvnost držela na spodní hranici uvedeného rozmezí a celá polovina ze sto padesáti tisíc platících návštěvníků uplatnila slevu, získala by firma Paal každý rok ze vstupného 9,4 milionu korun.

„My peníze od soukromé firmy na obnovu turistické infrastruktury dostávat nemůžeme,“ namítá mluvčí parku Tomáš Salov. „Z našich jednání ale vyplývá, že je firma Paal ochotna přispívat na rozvoj Českého Švýcarska prostřednictvím spolku, který vzniká,“ uvádí Salov.

Do něj firma Paal podle svého jednatele Krenka dosud vložila 2,5 milionu korun. A další nemalé prostředky prý investuje do areálu. „To děláme od doby, kdy jsme ho získali. Peníze posíláme přes transparentní účet, v posledních dvou letech jsme takto utratili skoro devatenáct milionů korun a na daních či odvodech jsme během pěti let zaplatili státu 30 milionů korun,“ řekl Novinkám podnikatel.

Na transparentní účet firmy, ze kterého odcházejí platby na údržbu a obnovu areálu v jejím vlastnictví, v průběhu minulého roku dorazilo celkem šest plateb označených jako příjem ze vstupného. Jde o částku lehce přes 971 tisíc korun, to je maximálně desetina z vybrané částky od turistů. Obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko pak Paal loni z tohoto účtu poslal necelých 39 tisíc korun.

Přes 800 tisíc korun sice Paal poslal na účet samotného národního parku České Švýcarsko, to jsou však peníze za pacht státních pozemků, které společnost využívá k obsluze skalního zámečku Sokolí hnízdo. „Firma si pronajímá pozemek pro nákladní lanovku, která je jedinou možností, jak zásobovat restauraci, a další plochu na vrcholu skály vedle Pravčické brány. OPS České Švýcarsko vznikla v roce 2001 a provozuje destinační fond, který se stará o udržitelný rozvoj cestovního ruchu,“ vysvětluje mluvčí parku Salov.

Podle senátora Linharta však Paal avizovanými investicemi, kterými se chlubí i na webových stránkách, především zhodnocuje svůj vlastní majetek.

„On si platí hlavně za opravy svého Sokolího hnízda a staví čistírnu odpadních vod. I to je po letech chátrání úspěch, ale někdo bude muset investovat, aby obnovil přístup k Pravčické bráně. A zaplatíme to nejspíš my jako stát, aby se lidé mohli dostat k místu, kde vybere peníze firma Paal,“ kritizuje Linhart.

Ledabylá obnova cesty, kterou v roce 2022 poničily plameny, podle něj může stát asi dva miliony korun, zatímco pořádná asi dvacet milionů korun.

„V minulosti Krenke dešťovou vodu odváděnou od restaurace navedl na mostek a ta ho vymlela. Stát si tak dokonce svůj majetek nechal zničit,“ tvrdí děčínský senátor.

To jednatel Krenke odmítá. „Eroze byly u Pravčické brány i v 50. letech minulého století a my naopak budujeme nový vsakovací systém pro odvádění dešťových vod, aby k dalším škodám nedošlo. Také zámeček Sokolí hnízdo je už opraven a staticky zabezpečen. Nádherná pískovcová fasáda je kompletně obnovená,“ tvrdí podnikatel.

Na zmíněném webu Paal uvádí, že „v posledních letech do nemovitosti a okolí investoval následující částky: 13 954 857 Kč v areálu od roku 2023; 2 239 521 Kč reinvestováno v bezprostředním okolí“.

Ze vstupného podle výše zmíněného propočtu Paal inkasoval za stejné období minimálně částku okolo dvaceti milionů korun. A od roku 1999, kdy společnost pozemky vlastní, pak příjem ze vstupného musel být pravděpodobně v řádech nižších stovek milionů.

Připravit společnost původem ruského podnikatele o lukrativní výnos chtěl před dvěma lety Linhartův návrh na vybudování druhé stezky, vedoucí k Pravčické bráně po státním pozemku. Správa parku ale takový postup zpochybňuje, i když alternativní cesta historicky existovala.

„Bylo by to mimořádně nákladné, také by šlo o zásah do klidového území národního parku,“ zdůvodňuje mluvčí parku Tomáš Salov. Část této stezky by totiž musela vést přes neupravený kus skalního výchozu.

Jak dříve zjistily Seznam Zprávy, Alexej Krenke pochází z Ruska a ještě kolem roku 2000 uváděl trvalé bydliště v Moskvě. Nyní však má už mnoho let trvalé bydliště v Česku a podle svého vyjádření pro Novinky je i českým občanem. Spolumajitelkou firmy PAAL je od roku 2019 také Ukrajinka Maryna Kandiuk.

Senátor Linhart však zdůrazňuje, že jeho postoj k celé záležitosti by byl stejný, i kdyby vstupné u Pravčické brány inkasovali Češi.