Na severu Čech se obávají ledové povodně

Zvýšené riziko výskytu ledových jevů a ledových povodní má trvat do pátku 21. února a úplně pominout by mělo v pondělí 24. února.

„Při aktuálním mrazivém počasí vznikají ledové prahy a nápěchy, které se po oteplení mohou uvolnit. Vlivem těchto přirozených procesů pak může dojít k náhlému zvýšení průtoku, pohybu ledových ker a krátkodobému zaplavení okolí,“ vylíčila mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.

Informace vodohospodáři zveřejnili jako varování pro obyvatele žijící v okolí vodních toků na severu Čech. „Ledové jevy jsou náhlé s dynamickým účinkem. K záplavě může dojít ve velmi krátké době, a to i když mrzne. Při pohybu u vodních toků buďte velmi opatrní a vnímejte své okolí,“ nabádá Zikešová.

Silné mrazy jsou na severu Čech od noci z neděle na pondělí, v mrazové lokalitě v Jizerských horách naměřili meteorologové v noci na úterý dokonce minus 30,8 stupně Celsia, silné mrazy jsou ale i v městských zástavbách. Třeba ve Stráži pod Ralskem spadla teplota v noci na středu na bezmála devatenáct stupňů pod nulou.

Mrazy jsou tak silné, že podle vodohospodářů dochází i k mrznutí proudící vody.

„Vlivem mrazu nejprve vzniká takzvaný vnitrovodní led, který nemusí být na první pohled viditelný. Jedná se o malé ledové shluky, které jsou v proudu vodního toku v pohybu a přichytávají se na podchlazené objekty ve vodním toku, jako jsou například kameny, břehová opevnění, ale i mosty,“ popsala Zikešová.

„Tyto shluky se přichytávají také na již vytvořený led, čímž dochází k jeho růstu. Z nich se poté utvoří ledové prahy a následně ledové kry, bariéry, popřípadě i ledové nápěchy,“ vysvětlila mluvčí vodohospodářů.

Kry a led na dně toku pak zmenšují kapacitu koryta, brání průtoku a vodní hladina se v těchto místech zvedá. Při oteplení a oblevě pak může dojít vlivem uvolnění ledů k velmi rychlému vylití vody.

Výskytu i rychlému průběhu problémových až katastrofických situací také nahrává i jasné a slunečné počasí přes den. „Sluneční energie nezvyšuje jen teplotu vzduchu, ale ohřívá i ledy, které se rozpínají a za působení proudící vody se pomalu rozvolňují. Při větším množství ledových ker může nastat dominový efekt, kdy jedna utržená ledová kra rozpohybuje více ker, a tomuto jevu říkáme ledochod,“ upřesnila Zikešová.

Právě takový jev pozorovali vodohospodáři ve středu 19. února v Klášterci nad Ohří na Chomutovsku. „Je to aktuálně asi nejkritičtější místo, jinde situace tak vážná není a výhled do dalších dnů je dobrý,“ upřesnila mluvčí.

V Klášterci by ledové jevy nemusely napáchat žádné škody i proto, že jde o Ohři, řeku s větším korytem. Riziková místa by mohla být spíše na menších tocích, jako je například Chomutovka, Bouřlivec, Svatava, Rolava či Teplá.

S ledovými povodněmi způsobenými ledovými jevy už mají severní Čechy své zkušenosti, byť některé jsou velmi dávné.

Mezi nejhorší patřila ledová povodeň z února 1799 na Ohři, ledová povodeň v lednu 1982 také na Ohři a ledová povodeň na přelomu ledna a února 2012 v Klášterci nad Ohří.