Vznikla druhá petice proti vyhlášení národního parku Křivoklátsko

Zástupci občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko ve středu informovali, že Senátu předali novou petici s názvem Odmítáme záměr na vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Pod ní se podle jednoho ze zakládajících členů iniciativy Jakuba Majera podepsalo téměř 3400 lidí.

Petenti poukazují na to, že záměr na vyhlášení parku je velmi nekonkrétní. Chybí zonace a zásady péče nebo zákonem předepsané vyhodnocení předmětného území. „Kromě katastrálního vymezení záměr nepředkládá prakticky žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů a návštěvníků Křivoklátska,“ uvedl Jakub Majer.

Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel zákona už dříve namítalo, že místní obyvatelé by neměli být národním parkem omezeni. „Žádná pravidla pro pohyb osob, sběr lesních plodů, hub a palivového dřeva, pro vodáckou turistiku, táboření a nocování se proti stávajícímu stavu nemění. Sběr plodin omezuje lesní zákon všude stejně,“ odvětila na dotazy Novinek mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Dodala, že po vyhlášení národního parku Křivoklátsko mohou být postupně stanovena území s regulovaným vstupem veřejnosti, ale také s trvalým anebo přechodným zákazem. Jedná se o takzvaná klidová území národního parku. Tyto konkrétní podmínky si podle dřívějších vyjádření ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude stanovovat rada národního parku, v níž mají mít obce výrazné zastoupení. „Ve zbývající části národního parku a chráněné krajinné oblasti mimo klidová území je možné se pohybovat volně jako dosud,“ dodala mluvčí.

Všechny v současné době značené turistické cesty, cyklistické trasy a koňské stezky mají být zachovány a síť se má ve spolupráci s obcemi výrazně rozšířit. Vyhlášení národního parku má podle ministerstva přispět k posílení role obcí a krajů, protože budou součástí rady národního parku. „Tím dotčené obce a kraje získají, na rozdíl od současného stavu v chráněné krajinné oblasti, důležitý nástroj k možnému ovlivňování dění v národním parku,“ slibuje ministerstvo, jemuž jde o jiné hospodaření v lesích a například také o redukci zvěře.

Tyto argumenty ale u obcí zatím neobstály a panují obavy, že vzniknou bezzásahové zóny, které přinesou zhoršení životního prostředí, na což poukazuje i žaloba, kterou podala k Městskému soudu v Praze obec Karlova Ves. „Na výzvu předsedy senátu městského soudu se k této žalobě připojilo dalších 206 fyzických osob a právních subjektů,“ doplnila starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová (nez.)

Nová petice navazuje na tu, která byla na podzim 2023 projednána formou veřejného slyšení v Poslanecké sněmovně a podepsalo ji kolem 11 tisíc lidí. Novou petici má projednat příslušný senátní výbor na jedné ze svých nadcházejících schůzí.