Článek
„Razicí technologie je jedním z nejnáročnějších prvků celé stavby. Na rozdíl od hloubení však neomezuje nadzemní dopravu, a stavební práce tak mohou probíhat za plného provozu,“ uvedl mluvčí skupiny Metrostav Radim Mana. Nad hlavami dělníků po frekventované trati, která je součástí tranzitního železničního koridoru, denně projede zhruba pět stovek vlaků.
Ražba 87 metrů dlouhého kabelovodu v hloubce 5 až 8 metrů trvala v nepřetržitém provozu téměř tři týdny „V Kolíně jsme pracovali s neobvykle rozměrným zařízením. Zatímco třeba na kanalizační tunely se používají menší štíty o průměru 80 centimetrů, ten náš jménem Emílie má tři metry. Na druhou stranu je to pořád drobek oproti téměř desetimetrové hlavě razicího štítu Viktorie, který před lety budoval železniční tunel u Plzně,“ zmínil vedoucí projektu Petr Hybský.
Hned za razicí hlavou se po odsátí navrtané zeminy ukládají betonové prvky, které tvoří stěnu nového tunelu pro vedení kabelů.
Dělníci pojmenovávají razicí stroje tradičně tak trochu z pověry. Kolínský štít dostal jméno Emilie podle kolínské rodačky Emilie Bartoňové. Hrdinka během 2. světové války nezištně pomáhala výsadkové operaci Silver A a v roce 1942 byla zavražděna v Osvětimi. „Hledali jsme nějakou místní významnou rodačku. Je zvykem dát stroji ženské jméno, pracovníci k němu pak mají lepší vztah a opečovávají jej,“ vysvětlil Petr Hybský.
Podzemní překvapení
Práce pod zemí vždy zahrnuje úskalí, zvláště zde v blízkosti Labe. „I když se udělal dostatek průzkumů jak vrtných, tak třeba georadarem, museli jsme být připraveni na to, že přijde nějaké překvapení. Kolín za války čelil bombardování, takže jsme nemohli vyloučit ani nález nevybuchlé munice,“ dodal ředitel stavby Jaroslav Pavlík. Nic takového se však při ražbě nenašlo.
Se zahájením výstavby samotného podchodu s výtahy pro cestující se počítá v lednu 2025. Stavební práce by měly být hotovy do konce roku 2026.