Národní park Křivoklátsko počítá s větším lovem zvěře, zvláště muflonů a jelenů sika

Podle záměru má být už letos 1. července zřízena Správa Národního parku Křivoklátsko a samotné vyhlášení parku je naplánováno na 1. ledna 2026.

Zatím posledním krokem svazku obcí Křivoklátska byl otevřený dopis ministru vnitra s žádostí o podporu. Starostové ho napsali poté, co návrh zákona prošel v prvním kole Poslaneckou sněmovnou. „Doteď nikdo nezareagoval, žádnou odpověď nemáme,“ potvrdila v pondělí Novinkám a Právu předsedkyně svazku obcí a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová (nez.).

Národní park by měl být vyhlášen v nejcennějším území stávající Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Přísnější ochrana přírody se má podle oficiálních materiálů ministerstva životního prostředí týkat části o rozloze 115,4 čtverečního kilometru, což je 18,4 % stávající rozlohy CHKO Křivoklátsko. Zcela v sevření parkem se ocitá zmíněná obec Karlova Ves. Ostatní park lemují.

Místní pokládají na stůl své karty a vznášejí obavy. „Materiál ministerstva počítá s nárůstem turistického ruchu až o 100 tisíc lidí ročně,“ zmínila starostka Kohoutová, která na rostoucím počtu turistů nevidí nic moc pozitivního. Není tu kde parkovat, po turistech tu přibydou odpadky, které budou obce muset likvidovat. „Tohle jsme si vyzkoušeli už za covidu,“ připomínala starostka přívaly lidí.

Ministerstvo kontruje. V nárůstu turistů naopak vidí plus. Podle něj to bude mít pozitivní dopad na regionální ekonomiku a znamená to nové příležitosti pro místní podnikatele, zejména v oblasti cestovního ruchu. „Pro obce to může znamenat další zdroj příjmu, například možnost zřizování placených parkovišť, “ zmínila mluvčí MŽP Veronika Krejčí, podle níž ministerstvo chystá dotační podporu pro obce.

Obce zdůrazňují, že zřízení parku a jeho provoz budou výrazně nákladnější než stávající provoz chráněné oblasti. „Teď tady pracuje kolem třiceti lidí, k parku se počítá se zřízením nového úřadu se 75 zaměstnanci,“ zmínila Kohoutová. „Navíc počítají s výnosy z těžby a prodeje zdejšího dřeva ve výši kolem 60 milionů, to tady nebude za pár let co těžit,“ dodávala.

Ministerstvo skutečně počítá se 75 pracovníky, a to v nejúspornější variantě. Pro rok 2026 kalkuluje s jednorázovými náklady přes 33 milionů na zaměstnance, přes 24 milionů jen na nákup aut, 8 milionů na vybavení pracoviště správy parku, 1 milion na vyznačení hranic parku. Každoročně má provoz parku stát 176 milionů korun, zatímco předpokládaný výnos z činnosti je 57 milionů korun.

Hlavní sídlo správy parku bude v Berouně, a to v objektu, který bezplatně převede ministerstvo zemědělství. V obcích Zbečno a Křivoklát budou sídlit strážci parku. K nynějším nákladům ministerstvo uvedlo, že na personál jsou ve výši přes 16 milionů a na správu území přes 32 milionů korun.

Velkým tématem místních obyvatel je strach z omezení vstupů do lesů. „Nebudu tam moc dojet ani pro suché dříví,“ uvedl jeden z nich na veřejné debatě.

„Vyhlášení NP nijak zásadně neovlivní každodenní život místních obyvatel. I nadále bude možné sbírat lesní plodiny a houby tak, jak tomu bylo jako dosud,“ odvětilo ministerstvo.

Výjimkou jsou klidová území, kam bude omezen vstup. Tato území budou odpovídat existujícím národním přírodním rezervacím. Těžba dřeva na palivo pro místní je na území národního parku možná a bude pro ni vymezena plocha.

Omezení vjezdu a stání aut v národním parku se neliší od režimu v CHKO. Lesní zákon nepovoluje jízdu na kole a koni mimo lesní cesty a vyznačené trasy. Současné značené turistické stezky zůstanou zachovány. Pro táboření a nocování budou podmínky stejné a vodáků se také park nedotkne.

Sliby, že místní nebudou nijak omezováni a že se pro ně vlastně nic nezmění, slýchali lidé z úst různých ministrů. Proto vyvstala otázka, proč nynější ochrana nestačí. Navíc obce s místními lesníky uvádějí, že velká část Křivoklátska už není původní krajinou, ale je z velké části proměněná hospodařením.

Ministerstvo stojí za tím, že park zefektivní hospodaření a zlepší ochranu. „Součástí parku se stane především komplex cenného lesa v centrální části CHKO s velkým podílem přirozených či lidskou činností málo ovlivněných ekosystémů,“ uvádí ministerstvo ve své argumentaci. Ve stávající oblasti kritizuje nedostatečnou regulaci zvěře. Proto počítá s odstřelem srnčí a černé zvěře a lovit se budou také nepůvodní druhy, tedy mufloni nebo jelen sika. Přísněji se bude přistupovat i k invazivním rostlinám.