Článek
Poskytování levného bydlení a další sociální pomoci zdarma se neosvědčilo. „Bohužel jsme se velice rychle dostali do situace, kdy o jakékoliv programy přestali mít uživatelé v drtivé většině zájem. Ať už se jednalo o pomoc při hledání práce nebo nabídku výchovných a vzdělávacích programů zdarma,“ argumentoval pro zrušení azylového domu primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno).
Sociální pracovníci se podle něj snažili o zajištění stálého bydlení klientům, ale následně stále častěji řešili okamžité výpovědi, dluhy a exekuce uživatelů, kteří neměli sebemenší zájem vlastní životní situaci změnit.
Své o celé situaci ví zejména ředitel rušeného azylového domu Václav Kohlík. „Dospělo to tak daleko, že ubytované matky ani ráno nevstávaly, aby poslaly svoje děti do školy, a děti musel budit a vypravovat vrátný,“ líčil Novinkám ředitel Kohlík.
Pro klienty azylového domova bylo k dispozici i doučování a vzdělávání.
Sociální pracovnice pro ubytované matky zdarma připravovaly kurzy vaření, aby se naučily přichystat dětem jídlo, zájem o tyto lekce ale postupně upadal. Do azylového domu docházeli i studenti, aby doučovali děti, matky se pak mohly zdarma vyučit, aby našly práci. „Některé dokonce do zaměstnání nastoupily, ale po dvou dnech tam přestaly chodit, že nechtěly vstávat,“ popisoval situaci Kohlík.
Ideály vyprchaly
„Zpočátku jsme měli ideály, chtěli jsme těm lidem pomáhat, aby se vrátili do běžného života, ale posledních pět let se to hrozně zhoršuje. Dávali jsme jim jídlo z potravinových bank, ale děti si tady pak kopaly pomerančem, ničeho si neváží. Když se odtud matky měly kvůli dluhům vystěhovat, tak ještě vytrhaly zásuvky, utrhaly antény a nechávaly za sebou spoušť. Všechno se muselo dokola opravovat,“ říkal zklamaně ředitel zařízení.
„Od loňského podzimu už to bylo neúnosné, nastěhovali se sem s rodinami i nějací muži, začaly tady rvačky. Jeden třináctiletý kluk pod vlivem drog dokonce vyhrožoval sociální pracovnici, že ji probodne nožem,“ líčil ředitel pověstné poslední kapky, kvůli nimž přetekla trpělivost.
Milionové náklady
Například v roce 2023 tady našlo azyl 22 matek a 48 dětí. Kolem roku 2010 to byl i dvojnásobek. Provoz domu podle výročních zpráv ročně vyšel na šest až sedm milionů korun.
„Jsou to vyhozené peníze. Účel založení azylového domu ztratil veškerý smysl. Myšlenka byla chvályhodná, ale musíme se dívat na praxi a realitu, dlouhodobě to nefunguje,“ hodnotil primátor Volf.
Sociální pracovnice se staraly také o program dětí.
Ubytovaní proto dostali výpovědi a nyní už je dům prázdný. „Je to zvláštní, ale nakonec se o sebe vždy postarají, rozjedou se po příbuzných, najdou si ubytovnu,“ dodal ředitel Kohlík.
Podle primátora město není od toho, aby platilo ubytovnu a servis pro lidi, kteří nemají jakýkoliv vlastní zájem svou životní situaci zlepšit. Proto chce, aby byl objekt využit k jiným účelům. „Jeden z předběžných nápadů je poskytnout ho lékařům, protože o jejich služby je ve městě velký zájem a další ordinace by určitě nebyly v našem městě na škodu,“ uvažoval Volf.
