Hladina vody na Orlíku je na historickém minimu

Hladina vody ve Vltavě je závislá na manipulaci na jednotlivých přehradách Orlík, Slapy a Vrané nad Vltavou. Z Vraného se povinně musí upouštět, aby bylo dost vody dál v Praze a dalších kilometrech toku. Při pozastavení nebo zcela minimálním odtoku vody z Orlíka proto začne klesat hladina na Slapech.

Jako limit pro omezování průtoků stanovilo Povodí Vltavy hladinu na 334,6 metru nad mořem, což podle propočtů nastane v pátek. „Je to situace, která se podle dlouhodobých simulací může objevit přibližně jednou za 50 let a v historii existence vodního díla Slapy nastává vůbec poprvé,“ uvedla mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl.

Stav hladiny na nádrži Orlík ve čtvrtek kolem 8. hodiny ráno klesl pod 335 metrů nad mořem. „Je to skutečně pokles pod historické minimum,“ potvrdila Novinkám Mertl. Méně vody tady bylo jen v 60. letech při výstavbě a v době, kdy se začínala nádrž napouštět a prováděly se zkoušky. „Po dokončení hráze se napustila a vypustila pro kontrolu před uvedením do provozu,“ potvrdila Mertl.

Z Orlíku se bude vypouštět jen to, co řeka a její přítoky přinesou nad zmíněný limit 334,6 metrů. To je v těchto dnech asi 15 kubických metrů za vteřinu. Z Vraného se musí pouštět 40 kubíků. Od pátku tedy začne hladina na Slapech zvolna klesat, ovšem viditelné to bude až v následujících dnech v průběhu příštího týdne.

„Očekávaný pokles za současných podmínek je předpokládán v rozmezí 1 až 1,5 metru za týden,“ dodala Mertl. Záležet bude na přítocích do Orlíku, čemuž by pomohly jen vydatné delší deště. Srážky, které se objevily v minulých dnech, s hladinami moc nepohnuly.

Povinnost vypouštět vodu z Vraného vysvětlil ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. „Je to nezbytné opatření, které umožňuje udržet průtoky na dolním toku Vltavy a Labe na stanovených hodnotách potřebných pro život v řece, pro zásobování obyvatel pitnou vodou i pro ředění vypouštěných vyčištěných odpadních vod,“ uvedl Kubala.

Jakmile se hydrologická situace zlepší a přítoky budou posíleny deštěm, měly by se hladiny opět navyšovat. Na stavu vody a regulaci průtoků jsou přitom závislé i vodní elektrárny. Slouží k výrobě elektřiny především ve špičkách.

„Pro výrobu elektřiny mají nyní k dispozici právě takové množství vody, které postačuje k zajištění povinného minimálního průtoku na odtoku z vodního díla Vrané,“ uvedl ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko. Elektrárny jsou podle něj schopné vyrábět i při nižších průtocích a stavech hladin. Nižší výrobu energie na kaskádě by měly doplnit elektrárny Dlouhé stráně a Dalešice.

Kvůli dlouhodobému suchu se nyní Orlík dostává do naprosto opačného extrému, než tomu bylo při povodních v roce 2002. Průměrný dlouhodobý roční průtok je 83,5 metrů kubických za vteřinu. Teď po většinu dne neodtéká nic. Při povodni v srpnu 2002 byla přehrada vystavena největšímu průtoku za celou dobu své existence. Do nádrže přitékalo 3900 kubíků za vteřinu a odtékalo 3100 metrů krychlových. Tím se dařilo alespoň trochu regulovat příval vody na Prahu.