Dostat se na gymnázium ve Středočeském kraji není žádné drama, tvrdí radní

Na první pohled to vypadá, že se tisícovka dětí nikam nedostane. V reálu se zřejmě bude opakovat situace z loňského roku, kdy stovky míst zůstanou neobsazeny. Většinou se však jedná o místa na učilištích nabízejících vzdělání bez maturity.

Středočeský kraj jako zřizovatel se snaží kapacity žádaných střeních škol navyšovat, naopak se snižuje nabídka učebních oborů bez maturity, kde zůstávají místa neobsazena.

„Často se říká, že je velký zájem ze strany uchazečů o gymnázia, ale loňské přijímací řízení ve Středočeském kraji ukázalo, že z hlediska zájmu uchazečů je realita jiná,“ upozornil středočeský krajský radní pro oblast školství Milan Vácha (STAN). „Dostat se ve Středočeském kraji na gymnázium je mnohem snazší než například na obor předškolní a mimoškolní pedagogika, pedagogické lyceum nebo informační technologie,“ uvedl Vácha.

Pohled na statistiku potvrzuje, že trojnásobně víc přihlášek než na ona často protežovaná gymnázia dorazilo na střední školy. Na průmyslové, zdravotní či ekonomické a další střední školy s maturitním vzděláním bylo vloni přijato zhruba 4,5 tisíce žáků. Na čtyřletá gymnázia to bylo téměř 1,5 tisíce dětí. Z pohledu přijatých dětí jsou gymnázia až na třetím místě i za učilišti bez maturity, která vloni přijala 3,4 tisíce dětí. V nabídce jsou ještě lycea a odborná učiliště s maturitou a nástavby.

Podle zájmu o studium se upravují kapacity. Pro letošní uchazeče je v kraji připraveno přes sto nových míst na soukromých i krajských gymnáziích, a to zejména v Říčanech či Hostivicích, tedy v exponovaném prstenci kolem Prahy. Podobné počty přibyly i na středních školách a lyceích. Naopak skoro o tři stovky méně míst je na učilištích s nematuritními obory, jejichž kapacita se ukazuje jako přemrštěná.

Radní zmínil některé příčiny dlouhodobého nezájmu o obory s výučním listem. „Především je to nízká prestiž učňovských oborů, které jsou často vnímány jako podřadné ve srovnání s maturitními obory. Mladí lidé často považují za méně atraktivní některá povolání ve srovnání s jinými profesemi, které nabízejí širší možnosti uplatnění a vyšší finanční ohodnocení. Příkladem může být obor pekař nebo řezník-uzenář, které jsou fyzicky náročnější, často vyžadují brzké vstávání, což může být pro mnoho mladých lidí odrazující,“ vysvětloval Vácha, podle něhož měl kraj historicky výrazně naddimenzovanou nabídku oborů s výučním listem.

„Často stejný obor nabízelo několik škol pouze pár kilometrů od sebe vzdálených, takže měly v oboru málo žáků,“ zmínil Vácha argument pro zahájené rušení nebo slučování některých učilišť. „To ale neznamená, že by nebyly podporovány obory s výučním listem; např. odborné učiliště v Příbrami bude přijímat žáky do nového oboru vzdělání ošetřovatel, jehož absolventi jsou velmi žádáni na trhu práce a jichž bude s ohledem na stárnutí populace více zapotřebí,“ uvedl radní.