Článek
„Hlavním cílem je zakomponovat do školního stravování nové trendy ve vaření a nové recepty,“ uvedla příslušná náměstkyně plzeňského primátora Lucie Kantorová (ANO). „Zaměříme se na pokrmy, které nejsou u žáků úplně populární, je však důležité, aby si k nim našli pozitivní vztah,“ dodala.
Které to jsou? „Nejméně oblíbené jsou ryby a luštěniny,“ potvrdila Zlata Burešová, vedoucí jídelny při 15. základní škole - jedné z dvaadvaceti, které se k neobvyklé akci připojily. Stranou zůstaly jen dvě. „Možná měly nějaké organizační problémy, účast je dobrovolná,“ podotkla Kantorová.
Chuť i originalita
Soutěž je dvoukolová. V první fázi mají přihlášené školní jídelny za úkol připravit jeden atraktivní rybí pokrm a jeden luštěninový. V těchto dnech je začnou obcházet komisaři, mezi nimiž nebudou chybět profesionální kuchaři i zástupci zainteresovaných gastronomických organizací. „Zeptáme se také na názor školních parlamentů,“ podotkla Kantorová.
„Půjdeme především po chuti, ta je nejdůležitější,“ řekl Novinkám Tomáš Popp, šéfkuchař a manažer Asociace kuchařů a cukrářů České republiky. „Budeme koukat i na vzhled a originalitu, zároveň ale nechceme, aby jídelny připravily jídlo, které pak nebudou v běžné praxi schopny využívat,“ upozornil.
Po 20. březnu bude jasné, kterých šest jídelen postoupí do finále, jež proběhne 9. května v Kralupech nad Vltavou. Vítěz získá titul Školní jídelna roku 2025.
Třeba ve zmíněné kuchyni 15. základní školy už mají o tom, co žákům i porotcům naservírují, jasno. Zatím to ale prozradit nechtějí, nicméně po soutěži to bude jinak. „Využité recepty dostanou školy k dispozici, poslouží jako inspirace pro ostatní,“ vysvětlila Kantorová.
Pravda o UHO
V současné době musí školní jídelny třeba rybu nabízet čtyřikrát do měsíce, z toho dvakrát to může být ve formě například polévky nebo salátu.
„Nemyslím, že bychom pak ryby dělali častěji,“ konstatovala Burešová. „Je to finančně nákladné. Jde však o to, aby pokrmy byly kvalitní a aby je děti doopravdy jedly.“ Teď si pochutnají hlavně na špagetách, oblíbené jsou i smetanové omáčky, řízky, ovocné knedlíky, krupicová kaše nebo nudle s mákem,“ připomněla Burešová.
A co slavná univerzální hnědá omáčka známá pod zkratkou UHO? Na té Popp nevidí nic špatného: „Tedy pokud je dobře připravená. Vlastně se jedná o klasický francouzský recept - tmavá jíška se zalije kvalitním vývarem, povaří, dochutí. Jasně, pokud ji máte den co den a má blátivou koexistenci, tak je to špatně.“
Úroveň školních jídelen se ale podle šéfkuchaře zlepšuje. „Především se používají lepší suroviny,“ poznamenal. A nad tématem zmlsaných ratolestí jen mávne rukou. „My byli stejní. Akorát dnes mají děti širší obzory. Když se nějaké jídlo jmenuje po italsku, tak také chtějí, aby chutnalo stejně, jako když si ho užívaly v Itálii.“