Článek
„Předpokládáme, že to spustíme v polovině roku,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy Aleš Tolar (STAN). Provozovatelem bikesharingu budou Plzeňské městské dopravní podniky, radnice do projektu vloží na příští tři roky dvacet milionů, pěti pak přispěje hejtmanství. „Předplatitelé plzeňské MHD budou mít dvě patnáctiminutové výpůjčky denně zdarma, jinak bude sazba stanovená na korunu za minutu,“ upřesnil Tolar.
Věkový limit město stanoví na patnáct let, zájemci budou k odemknutí bicyklu potřebovat příslušnou mobilní aplikaci, úhrady bude možné provádět i bezkontaktní platební kartou.
Šedesát stanic
Po městě bude rozmístěno zhruba šedesát stanic, kde bude možné kola odkládat a vyzvedávat. Půjde o místa vyznačená jen „bílou čárou na asfaltu“.
„Budou ve všech čtyřech velkých obvodech a také na každé konečné MHD. Takže s výjimkou Radčic po celé Plzni,“ podotkl Tolar a dodal: „Dobíjení si zajistí dopravní podnik, který bude stanoviště objíždět a měnit baterie.“
Primátor Roman Zarzycký (ANO) zdůraznil, že má od generálního ředitele dopravního podniku garance, že díky předpokládaným výnosům z této služby nebudou požadovat žádné další prostředky nad rámec úvodního vkladu. Tolar upřesnil: „V přepočtu to vychází na dvacet sedm tisíc korun na jedno kolo na rok. V tom je pojištění, servis, obnova - životnost kol se předpokládá tři roky. Není to přemrštěná částka, nechali jsme si to porovnat s dalšími městy, kde už tento systém běží.“ Plzeň se podle Tolara inspirovala Kladnem a Berounem.
Po třech letech Plzeň zváží, zda bude investovat do prodloužení této služby.
Někteří opoziční zastupitelé projekt kritizovali. „Jdete s kanónem na vrabce,“ prohlásil Michal Vozobule (TOP 09), kterého udivilo, že Plzeň sází jen na elektrokola. „Myslím si, že by měl být zachován určitý podíl standardních kol. Jejich provoz je levnější, nemusíte se starat o dobíjení. A ne každý je zvyklý na elektrokole jezdit, ne každý ho chce využívat,“ upozornil.
Petr Suchý (TOP 09) doplnil: „Přijde mi to strašně drahé a strašně nebezpečné. Na elektrokolo sednou i ti, kteří normálně na kole nejezdí. Přitom elektrokolo je schopné jet rychlostí třicet kilometrů v hodině, což je pro člověka, který na kolo není zvyklý, nebezpečná věc.“
Náměstek Tolar oponoval: „Nemyslím si, že by elektrokolo bylo v městském provozu nebezpečnější než klasické. Nebezpečné mohou být elektrokoloběžky, které cíleně nepřipouštíme.“ Elektrokola jsou podle něj pro Plzeň vhodná vzhledem k náročnosti zdejších profilů a preferuje je i dopravní podnik.
Město původně hledalo privátního provozovatele. Ani jedno ze dvou loňských výběrových řízení ale neskončilo úspěchem. Soukromá iniciativa Kolem Plzně, která nabízí osmdesát sdílených běžných kol, tady působí i nadále.
Luxusní cyklostezka po bývalé expresní trati u Plzně je zase o kus delší
