Hurá na gauč. Trhovcům z plzeňského náměstí končí předlouhá adventní šichta

„Už se těším na gauč,“ přiznává Josef, který má na trzích vyhlášený stánek se svařákem. Začalo to 22. listopadu, teď je 23. prosince. „Dvaatřicátý den v kuse,“ konstatuje. Nestěžuje si. „Z hlediska tržeb je tohle nejlepší období v roce,“ říká. Kolik litrů svařáku prodal, neprozradí, zákazníky ale počítá na tisíce. Takže teď tři měsíce oraz? „No to určitě ne,“ rezolutně vrtí hlavou. „Akorát trochu volna mezi svátky. Člověk se musí setsakra otáčet, aby zaopatřil rodinu,“ dodává.

Tohle tady byla jeho už sedmnáctá sezona. „Tu letošní hodnotím hodně vysoko, tržby šly nahoru. Navíc počasí vyšlo úplně neskutečně, bylo na naší straně. Žádné extrémní zimy ani deště, které by odradily zákazníky,“ připomíná Josef.

Petr, prodejce koření, je na zdejších trzích nováček. „Ale budu se sem určitě vracet, je tady parádní atmosféra, výborní lidé a skvělý kšeft. Navíc počasí opravdu vyšlo.“ I on je tady od samotného počátku. „Sám, nikdo mě nestřídá. Ale ještě bych vydržel,“ míní. Nicméně domácí pohoda také není k zahození. „Až to tady zabalím, dám si doma kakao, svařáček, budu koukat na pohádky a odpočívat,“ těší se Petr.

Vladimír postává u pultu s vánočními dekoracemi. Tržby si pochvaluje. „Letos jsou tak o čtvrtinu vyšší.“ Přesto je rád, že už tenhle maraton skončí. „Počasí není zlé, ale stejně se těším na doma, do tepla. A vůbec, už aby bylo léto.“

Vanesa připravuje a prodává trdelníky, má to jako brigádu. A přestože je tady také už od 22. listopadu, klidně by pokračovala dál. Což se jí také splní, její stánek patří mezi těch několik, které zde vydrží až do Nového roku. „Je to tady docela dobré, počasí v pohodě, kšefty výborné,“ hodnotí Vanesa uplynulé čtyři týdny. „Jsem tady i na Štědrý den, volno máme jen pětadvacátého. A od Štěpána do prvního jedeme nanovo. Pak pár dní pauzička doma a zpátky do běžné práce,“ rekapituluje.

Až do prvního lednového dne bude stát na náměstí za pultem plným sýrových dobrot paní Jana. „Volno mám jen na Boží hod,“ upřesňuje. Přitom i ona je tady od samotného počátku trhů. „Každá práce něco obnáší. Já jsem zvyklá. A hlavně mě to baví, nemám s tím problém,“ poznamenává. „Počasí bylo zaplať pánbůh dobré, nebyla zima, nepršelo.“ A kšefty? „No, zlatá střední cesta,“ opatrně váží slova.

Za jedenáct měsíců tu bude většina trhovců znovu. „Určitě, už se těším na příští trhy,“ uzavírá Josef. „Člověk to musí mít v srdíčku a my to tak máme.“

Organizátor Emil Procházka odhaduje, že plzeňské trhy do Štědrého dne navštívilo přes tři sta tisíc návštěvníků. „Možná to bude k půl milionu, přálo nám skutečně počasí. Určitě je to lepší než loni.“ Mezi sto čtyřiceti stánky je často slyšet němčina. „Z Německa sem jezdily zájezdy, měli jsme tady i německé reportéry,“ doplňuje Procházka.