V lese leží písek za dvě miliardy, vesnice na Pardubicku jsou proti těžbě

O tom, zda projekt těžby potřebuje posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), bude rozhodovat odbor životního prostředí krajského úřadu.

Malá osada o necelých 300 obyvatelích nemá ani vlastního starostu, spadá pod Přelouč. Teď se obyvatelé nejen Lohenic, ale i Přelouče, Živanic, Lázní Bohdanče a dalších snaží těžbu materiálu nedopustit. Sepisují petici a píšou krajskému úřadu, proč si těžbu v bezprostředním okolí svých bydlišť nepřejí.

„Nechceme tady mít Benátky. Pořídit si lodě… to fakt nechceme,“ říká Renata Šmolová. Naráží na fakt, že by se po těžbě písku rozšířila vodní plocha. Za Lohenicemi už se přitom nachází písník Malé a Velké Mělice, kde se v minulém století písek těžil. Z lokality pak vznikla vyhledávaná rekreační oblast. S těžbou se přestalo, když lidem v Mělicích klesla spodní voda.

V sobotu se v Lohenicích sešli lidé, kteří jsou proti těžbě štěrkopísku v těsné blízkosti svých domů. A přišli i chalupáři. Renata Šmolová jezdí do Lohenic na víkend. Na důchod se sem chce nastěhovat natrvalo.

„Žijeme tady spousty let. Nebyla by tady úniková cesta a nemohly by sem složky záchranného systému. Tam, kam si teď jezdím odpočinout, by se místo proměnilo v ostrov,“ doplňuje Šmolová.

Společnost České štěrkopísky plánuje těžit na zhruba padesáti hektarech lesa poblíž rekreační plochy lohenicko-mělických písníků. Těžbu tentokrát firma zkrátila, zatímco při prvním pokusu v roce 2018 chtěla těžit padesát let, teď by to chtěla stihnout během dvaceti let. Ročně by to bylo 250 tisíc tun štěrkopísku do hloubky 7,5 metru.

Pětadevadesát procent vytěženého materiálu by se mělo odvážet v takzvaných vanách. Jenže v okolí je všude 12tunové omezení, takže se materiál může odvážet jen menšími náklaďáky, což by představovalo neúměrný dopravní provoz na silnicích, které na zátěž nejsou uzpůsobené.

Podle mluvčího firmy Petra Duška by chtěli těžaři začít s těžbou do čtyř let. „Na základě výsledků zjišťovacího řízení pak budeme postupně řešit všechny případné připomínky, dotazy a požadavky účastníků řízení, samosprávných celků, kterých se záměr týká, a případně i veřejnosti,“ řekl Českému rozhlasu Dušek.

Firma stále obesílá majitele lesních pozemků a nabízí jejich výkup. „Před měsícem nám zase psali, pacholci, jestli neprodáme. No, neprodáme,“ ozvalo se ze zaplněného sálu, kde se místní sešli.

Trhliny má těžařský plán také v tom, že na území, kde chce těžit písek, je neuralgický bod plánované vysokorychlostní železnice. (VRT). Na místě před Mělicemi se shodlo všech šest variant plánovaného propojení VRT na Opočinek a dál na Pardubice.

„Je to o penězích. A někdo na tom může zbohatnout. Poplatek z vydobytého nerostu z každé tuny jsou čtyři koruny. Tuna písku přitom stojí 290 korun a čtyři koruny dostane stát a zbytek je zisk těžaře. Písek je potřeba, ale nesouhlasíme, aby se těžil tady, kde ho leží za dvě miliardy korun,“ řekl Aleš Prokopec, který proti těžbě štěrkopísku bojuje.

V osadě se usadili mladí lidé, postavili si zde nové domy, které mohou znehodnocenou lokalitou tratit část hodnoty.

„S přítelem jsme si vybudovali dům svépomocí a dost jsme se tady nadřeli. Vadilo by mi, kdyby kvůli těžařům klesla cena na polovinu nebo míň, to nikdo nechceme,“ řekla Aneta Václavková. I ona se přidala mezi místní, kteří v sobotu večer podepsali petiční archy. V petici nesouhlasí se stanovením dobývacího prostoru, povolením a záměru těžby v dané lokalitě.