Článek
Nového robota nazvaného McIntosh I vyvinul mezinárodní tým vědců z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO), z Mexika a Velké Británie.
Je to důkaz, že inspirace přírodou může vést k řešením, která přesahují hranice tradičního inženýrství.
„Navigační systém robota je poháněn zcela novým bioalgoritmem, který je postaven na principu komplexního buněčného automatu modelujícího vápenatku mnohohlavou. Dokáže řešit složité problémy, zvládne i najít nejefektivnější cestu k živinám, a to prostřednictvím dynamické změny své síťové struktury,“ uvedla mluvčí Vysoké školy báňské Petra Halíková.
„Schopnost decentralizovaného rozhodování a inteligentní přizpůsobivost slizovky nám posloužily jako inspirace pro algoritmus, který nyní pohání navigační systém robota. McIntosh I tak získává zcela novou úroveň adaptability a efektivity při orientaci v neznámém prostředí,“ upřesnil Ivan Zelinka, vedoucí laboratoře nekonvenčních algoritmů a výpočtů z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.
Američané provedli první oboustrannou transplantaci plic s pomocí robota
Robot měl zkoumat jeskynní systém na Yucatánu
Nápad využít slizovku pro řízení robotů se zrodil letos na jaře během Zelinkovy návštěvy Instituto Politécnico Nacional v Mexiku.
„Původní myšlenka byla ještě odvážnější. Prozkoumat, zda by bioalgoritmus založený na inteligentním chování slizovky dokázal řídit podvodního robota při průzkumu zatopených jeskynních systémů na poloostrově Yucatán, které patří k nejdelším na světě,“ popsal Zelinka.
Tento originální koncept tak podle vědců ukázal, jak by mohly bioalgoritmy poskytnout robotům unikátní schopnosti adaptace i v těch nejextrémnějších podmínkách. Robot McIntosh I podle nich otevřel dveře novým způsobům řešení problémů v průzkumu neznámých prostředí, logistice nebo autonomní dopravě.
„Je to důkaz, že inspirace přírodou může vést k řešením, která přesahují hranice tradičního inženýrství. Bioalgoritmy mohou být základem budoucích inovací a změnit způsob, jakým stroje komunikují a adaptují se na svět kolem nás,“ věří vedoucí ostravské laboratoře.
Robota vyvinul mezinárodní tým vědců
Projekt je výsledkem úzké spolupráce tří špičkových pracovišť. Kromě ostravské laboratoře nekonvenčních algoritmů a výpočtů se na něm podíleli vědci z Artificial Life and Robotics Lab z Mexika a Unconventional Computing Lab z Velké Británie.
Robot McIntosh I byl poprvé představen odborné veřejnosti na konci listopadu na International Workshop on Networking, Computing, Systems, and Software v rámci konference CANDAR'24 v japonské Okinawě.
Vědci představili robota, který staví dům z hlíny bez použití cementu
Vápenatku zkoumají odborníci napříč obory
Vápenatka mnohohlavá je měňavkovitý prvok řazený mezi hlenky. Přírodovědci ji řadí mezi prvoky.
Vápenatky se chovají jako rostliny i živočichové, podle odborníků však nejsou ani jedno, jedná se o originální zjevení. Proto se jimi zabývají mnozí vědci z různých oborů. Vápenatky totiž mají vysokou inteligenci, ačkoliv nemají mozek. Například aby se dostaly k potravě co nejrychleji, tak jsou schopny hned napoprvé najít nejkratší cestu bludištěm.
Vápenatky žijí ve vlhkých tmavých lesích mírného pásu, tedy i v Česku, a mají zářivě žlutou barvu. Živí se bakteriemi a houbami.