Článek
Nového robota nazvaného McIntosh I vyvinul mezinárodní tým vědců z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO), z Mexika a Velké Británie.
Je to důkaz, že inspirace přírodou může vést k řešením, která přesahují hranice tradičního inženýrství.
„Navigační systém robota je poháněn zcela novým bioalgoritmem, který je postaven na principu komplexního buněčného automatu modelujícího vápenatku mnohohlavou. Dokáže řešit složité problémy, zvládne i najít nejefektivnější cestu k živinám, a to prostřednictvím dynamické změny své síťové struktury,“ uvedla mluvčí Vysoké školy báňské Petra Halíková.
„Schopnost decentralizovaného rozhodování a inteligentní přizpůsobivost slizovky nám posloužily jako inspirace pro algoritmus, který nyní pohání navigační systém robota. McIntosh I tak získává zcela novou úroveň adaptability a efektivity při orientaci v neznámém prostředí,“ upřesnil Ivan Zelinka, vedoucí laboratoře nekonvenčních algoritmů a výpočtů z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.
Američané provedli první oboustrannou transplantaci plic s pomocí robota

Robot měl zkoumat jeskynní systém na Yucatánu
Nápad využít slizovku pro řízení robotů se zrodil letos na jaře během Zelinkovy návštěvy Instituto Politécnico Nacional v Mexiku.
„Původní myšlenka byla ještě odvážnější. Prozkoumat, zda by bioalgoritmus založený na inteligentním chování slizovky dokázal řídit podvodního robota při průzkumu zatopených jeskynních systémů na poloostrově Yucatán, které patří k nejdelším na světě,“ popsal Zelinka.

Nově vyvinutý robot McIntosh I
Tento originální koncept tak podle vědců ukázal, jak by mohly bioalgoritmy poskytnout robotům unikátní schopnosti adaptace i v těch nejextrémnějších podmínkách. Robot McIntosh I podle nich otevřel dveře novým způsobům řešení problémů v průzkumu neznámých prostředí, logistice nebo autonomní dopravě.
„Je to důkaz, že inspirace přírodou může vést k řešením, která přesahují hranice tradičního inženýrství. Bioalgoritmy mohou být základem budoucích inovací a změnit způsob, jakým stroje komunikují a adaptují se na svět kolem nás,“ věří vedoucí ostravské laboratoře.
Robota vyvinul mezinárodní tým vědců
Projekt je výsledkem úzké spolupráce tří špičkových pracovišť. Kromě ostravské laboratoře nekonvenčních algoritmů a výpočtů se na něm podíleli vědci z Artificial Life and Robotics Lab z Mexika a Unconventional Computing Lab z Velké Británie.

Vědci v Ostravě vytvořili unikátního robota podle přírody.
Robot McIntosh I byl poprvé představen odborné veřejnosti na konci listopadu na International Workshop on Networking, Computing, Systems, and Software v rámci konference CANDAR'24 v japonské Okinawě.
Vědci představili robota, který staví dům z hlíny bez použití cementu
Vápenatku zkoumají odborníci napříč obory
Vápenatka mnohohlavá je měňavkovitý prvok řazený mezi hlenky. Přírodovědci ji řadí mezi prvoky.

Vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum)
Vápenatky se chovají jako rostliny i živočichové, podle odborníků však nejsou ani jedno, jedná se o originální zjevení. Proto se jimi zabývají mnozí vědci z různých oborů. Vápenatky totiž mají vysokou inteligenci, ačkoliv nemají mozek. Například aby se dostaly k potravě co nejrychleji, tak jsou schopny hned napoprvé najít nejkratší cestu bludištěm.
Vápenatky žijí ve vlhkých tmavých lesích mírného pásu, tedy i v Česku, a mají zářivě žlutou barvu. Živí se bakteriemi a houbami.
Sladkovodní řasy v Římovské přehradě likviduje nově objevený budvirus
