Hlavní obsah

Ryby v řekách na Jesenicku přežily záplavy, vyhráno ale nemají

Mnoho ryb přežilo a žádný druh z vodních toků na Jesenicku po katastrofálních povodních nezmizel. Velká voda dokonce vytvořila pro ryby nové, vhodnější prostředí. Zásadní pro budoucí přežití všech druhů ale bude, k jak velkým zásahům správci toků přistoupí v rámci popovodňových úprav. Novinky o tom informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR Karolína Šůlová.

Foto: Miroslav Kubín, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Odlov ryb

Článek

Ukázal to průzkum stavu rybí populace v řekách chráněné krajinné oblasti Jeseníky, který pracovníci AOPK prováděli dva měsíce po katastrofických záplavách.

„V prvních hodinách po povodni jsme viděli ležet ještě živé pstruhy, vranky, a dokonce jednu mihuli přímo v ulicích v centru města Jeseníku. Přirozeně nás zajímalo, jaký dopad měly tyto zdrcující povodně na celý říční ekosystém,“ vysvětlil Vít Slezák z AOPK.

Výzkumníci proto prolovili 26 vybraných úseků řek Bělá, Staříč, Branná a Černá Opava v celkové délce okolo 1,5 km. „Získali jsme s ohledem na rozsah zjišťování sice jen orientační výsledky, ale i ty dávají správcům chráněného území dostatek informací, které využijí ve své správní činnosti i v praktické ochraně rybích populací,“ uvedla Šůlová.

Foto: Miroslav Kubín, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Mihule potoční

Byl potvrzen výskyt obou chráněných druhů, mihule potoční a vranky pruhoploutvé. Na všech zjišťovaných úsecích byl také chycen pstruh obecný, jednotlivě byl zaznamenán i nepůvodní pstruh duhový. Vyšší počty vranek byly zjištěny v přírodních úsecích Černé Opavy, naopak oslabená populace je v silně regulované Bělé.

„Vysvětlení je celkem jednoduché, přírodní tvar koryta umožňuje rybám uniknout do slabšího proudu řek. V tvrdě upravených korytech tyto klidnější úseky chybějí. Navíc i z průzkumů před povodní víme, že populace vranek v Bělé byla dlouhodobě oslabená,“ podotkl Slezák.

Foto: Vít Slezák, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Vranka pruhoploutvá

Přestože velká voda vytvořila pro ryby nové, vhodnější podmínky na téměř celých úsecích řek, nemají ještě zcela vyhráno. Turbulentní voda odnesla veškerou potravní základnu ryb, která se jen velmi pomalu doplňuje, a v populaci navíc chybějí mladí jedinci, protože silnému proudu odolaly jen velké a silné kusy.

„Obecně platí, že pojezdy těžké techniky v korytech ničí přirozené úkryty pro ryby a samotným pojezdem dochází k usmrcení 30 procent ryb. Těžká technika ale může řece a rybám pomáhat. Klíčové je využití vědeckých poznatků a spolupráce mezi odbornými institucemi,“ říká specialista na ochranu vodních toků Miroslav Kubín.

Ochrana majetku, zvláště v zastavěných částech obcí, je samozřejmě prioritou. Na určité části toků může ale podle ochranářů zůstat nově vytvořené koryto bez úpravy těžkou technikou nebo vyrovnání do profilu s minimem úkrytů pro ryby a další organismy.

AOPK si nechává zpracovat studii, která posoudí, kde je možné nechat řece prostor. „Řeky s přirozeným korytem totiž mohou na vhodných místech nejen zpomalit a zmírnit povodňovou vlnu, ale zároveň poskytnou vhodné prostředí pro řadu druhů živočichů či rostlin, kterým se v napřímených tocích nedaří,“ dodala Šůlová.

Sokoli letos v Jeseníkách vyvedli 32 mláďat, hnízdí tam dvaadvacet párů

Domácí

Výběr článků

Načítám