Článek
„Jde o pohřeb dospělého muže; bojovníka a jezdce na koni. V rohu pohřební jámy spočívalo železné kopí, při pravé ruce pak měl železný nůž, a především velmi dobře zachovaný železný meč,“ sdělil Novinkám Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče v Brně.
Po drsném pádu z koně měl kratší ruku
Zbraň měří 90 centimetrů a jde o tzv. spathu, což je meč s dvousečnou čepelí bez záštity. Hojně oblíbený byl v Římském impériu a později mezi germánskými kmeny. U pasu mrtvého se našla kovová část železné opaskové přezky a knoflíček patrně z koženého váčku, který nosil u pasu.
Detail nalezeného železného meče v hrobě langobardského bojovníka
Vak obsahoval železnou ocílku, úštěpy silicitů sloužící jako křesací kameny a zcela otřelou měděnou římskou minci. U paty pravé nohy muže archeologové našli železnou ostruhu.
Je to jasný doklad o tom, že šlo o jezdce na koni, což potvrdila i podrobná prohlídka kostry. Bojovník patrně spadl z koně a přivodil si přitom zlomeninu levé stehenní kosti a pravé pažní kosti. Velmi vážné zranění se sice zahojilo, ruka se ale špatným srůstem o něco zkrátila.
Zákres podobného hrobu z Maďarska, a to z lokality Hegykö. Na vizualizaci železné meče z tohoto pohřebiště
Spona zdobená almandinem z Indie a slonovinou
Nález tak zachovalého hrobu bojovníka se podle odborníků podaří jen zcela ojediněle. Vykopávky v Držovicích se konají na místě tamní bývalé cihelny, kde se počítá s průmyslovou výstavbou. Celkem bylo objeveno dvanáct hrobů, nicméně pohřeb bojovníka je raritní.
Dalším důležitým objevem je klenot z jednoho z ženských hrobů. Jde o drobnou stříbrnou zlacenou sponu vykládanou po obvodu almandinem (pozn. polodrahokam sytě červené až červenohnědé barvy), dovezeným snad až z Indie, a ve středu snad dokonce slonovinou. Jde o jen velmi vzácně se vyskytující ozdobu označovanou jako vírová spona,“ uvedl archeolog.
Langobardi – hrob ženy pohřbené netradičně na břiše. U ostatků se našla i poměrně cenná vírová spona.
Langobardi osídlili střední Evropu několik století po germánském kmeni Markomanů, který v ní sváděl za císaře Marca Aurelia tuhé boje s římskými legionáři. Přišli z jižní Skandinávie. Na jihu Moravy se našly pozůstatky jejich sídlišť od Prostějovka po Kyjovsko a Břeclavsko.
Později se Langobardi přesunuli na sever Itálie, kde založili Langobardské království. Dnes je jejich jméno uchováno v tamním geografickém označení Lombardie.
Římané železem neplýtvali, zbroj opravovali s využitím pancíře zničeného v bojích s barbary
