V Ostravě vznikla netradiční parta. Čas spolu tráví děti, senioři a handicapovaní

Sešli se ve společenské místnosti, kterou mají jednou týdně k dispozici od obce. Na jaře a v létě však partu najdete hlavně venku. Také se jich v teplém počasí schází podstatně více než v zimě, to někdy přijde i třicet dětí a patnáctka dospělých.

„Parta od Oblouku vznikla zcela spontánně a to tak, že já mám velmi vzácnou genetickou vadu poruchu růstu, nazývá se to Ellis van Creveldův syndrom, takže měřím jen 141 centimetrů, a děti ze sousedství si toho všimly, zastavovaly mě a ptaly se mě na to,“ vzpomíná zakladatelka Party od Oblouku dvaačtyřicetiletá Marie Sikorová.

Dětem své postižení vysvětlila a začali si všichni, kluci i holky, spolu povídat. „Pak mi děti pomáhaly a na pískovišti u domu jsme všichni tvořili různé poklady a malovali sádrové omalovánky, které vyrábím. Prostě jsem děti zapojila do různých činností a je to bavilo a začaly za námi chodit,“ popisovala Sikorová.

Když se s manželem začali s dětmi scházet před domem pravidelně, tak se k nim připojovali i senioři a další handicapovaní z okolí. „Lidé třeba šli kolem a viděli, jak malujeme, tak se ptali, co děláme, hned jsme jim nabídli, ať si s námi taky něco namalují a vytvoří. Nebo si třeba jen s námi dali čaj či kávu,“ líčila zakladatelka smíšené party.

Děti samozřejmě rostly a přibývaly další z okolí, které se o partě dozvěděly od svých kamarádů.

„Tak jsem začala vymýšlet další aktivity, šli jsme všichni společně třeba do kina, na kolotoče, na jarmark, začali jsme spolu péct, vařit, vyrábět. Pak jsem získala dotaci z nadačního fondu Vítkovice Steel a koupila jsem pro děti reprobednu s mikrofonem na zpívání, popkornovač a další věci. Vždy se snažím, aby na každém setkání bylo i občerstvení,“ popisovala Sikorová s tím, že samozřejmě i s přípravou jídla a pití všichni pomáhají.

Do party v současnosti dobrovolně chodí kolem třiceti děti z bytů od ostravského Oblouku a okolí. Scházejí se jednou týdně. „Máme online skupinu, kde se domlouváme. Já jsem kvůli svému těžkému postižení v invalidním důchodu. Do práce už tedy chodit nemůžu, pracovala jsem jako učitelka v mateřské škole,“ vysvětlovala žena s tím, že je ale vděčná, že může znovu jako dobrovolník pracovat s dětmi.

„Snažíme se do našich činností zapojovat i děti s handicapem, chodí za námi chlapeček s Downovým syndromem,“ upozornila s tím, že další seniory oslovila i v kostele, kam jako věřící s manželem chodí. „Nejdůležitější je to, že si navzájem i pomáháme. V tom vidím celý smysl té naší party,“ usmívala se žena, se kterou se osud nemazlil.

V adventním období teď celá parta vyráběla adventní věnce, pekla perníčky a linecké cukroví. „Měli jsme tady i hosta, ozvala se mi kamarádka z dětství, která je aranžérkou a přivezla nám korpusy na adventní věnce. Chtěla bych, aby na naše setkání chodili i hosté, kteří nás obohatí o nějaké nové věci. Plánujeme se i dál rozvíjet a ukazovat partu na veřejnosti,“ plánuje Sikorová.

Porubský Oblouk je významná česká památka. Jedná se o unikátní komplex bytových domů s věžičkou postavený do oblouku ve stylu sorely, tedy socialistického realismu. V bytovém objektu je kolem 128 bytů, většinu vlastní radnice ostravské části Poruba, která památku před pár lety zrekonstruovala.