V hodinách už děti neruší, že mají hlad. Ostravské škole pomohly snídaně zdarma

Díky projektu Podpora škol, kde si ostravská základka vybrala jako jednu z aktivit snídaňový klub, zde každý den zadarmo snídá více než třetina žáků. Ve středu ráno si děti například pochutnaly na zapečeném toustu se šunkou a sýrem. Neskrývaly, že jim chutná, chodily si i přidávat.

„Je to moc dobré, super. Nejlepší jsou sladké snídaně, hlavně když máme dorty nebo buchty a koblihy,“ usmívaly se děti.

Ke snídani mívají také obložené housky se šunkou a sýrem, toustový chleba s marmeládou, vánočky, různé cereálie, vaječinu, párky či zapečené tousty. Dostávají také ovoce a zeleninu, k pití pak čaj, různé šťávy, mléko, kakao či kefíry.

„Ze začátku to byl trochu boj, protože děti ze sociálně slabých rodin spoustu věcí, co jsme jim chystaly, neznaly, takže to nejedly. Překvapilo nás, že neznaly pomazánky: ani vajíčkovou, ani sýrovou, rybí, pažitkovou či česnekovou. Znaly jen takové ty polotovary jako makové záviny či koblihy,“ popisovala učitelka přípravné třídy Sofie Chmelová, která má školní snídaně na starosti.

Dodala, že když dětem například upekly jablečný štrůdl, tak neměly příliš důvěru ho ani ochutnat, protože z domova nevěděly, o co se jedná.

„Teď už je vše jinak a snědí téměř všechno. Nad ovesnou kaší ještě trochu ohrnují nos, ale sní ji. Nejraději mají toustový chleba s nutellou či koblížky. To jim ale chystáme málokdy, preferujeme ty zdravější varianty. Ale pro radost jim to občas připravíme,“ usmívala se Chmelová.

Podle ní se díky školním snídaním zvedla školní docházka, protože se děti na jídlo do školy těší.

„Jsou také více v pohodě, klidnější a veselejší, když jsou najedené. Mají i více energie. Odbouralo se také to, že se rodiče báli děti posílat do školy proto, že nemají peníze na svačinu. Teď vědí, že když dítě tu svačinu nemá, tak my mu zabalíme ze snídaně i něco s sebou,“ líčila učitelka a podotkla, že snídat chodí děti prvního stupně, protože finanční dotace plně pokryje jen je. Na žáky druhého stupně se tak dostává výjimečně.

Evropský grant na snídaně však škole letos skončí. „Doufáme, že peníze seženeme z nového grantu. Je důležité, aby snídaně zdarma ve škole dál fungovaly. Škole to velice prospělo, u dětí se zlepšily stravovací, ale i hygienické návyky,“ myslí si pětadvacetiletá pedagožka, která se proto, aby škola ušetřila, stará o nákup všech surovin na snídaně sama.

„Nemáme na to najatou žádnou firmu, je to levnější, když to zvládneme sami. Jezdím do supermarketů, kde si hlídám i slevy na potraviny. Nakupuji většinou na týden dopředu,“ vysvětlovala Chmelová.

V této ostravské základní škole pracuje pátým rokem jako sociální pedagožka Zuzana Čani. „Tedy mohu posoudit ten rozdíl, když dva roky snídaně zdarma nebyly a teď tři roky jsou. S dětmi, které nejsou hladové, se prostě lépe spolupracuje. Naučily se snídat, do té doby na to nebyly mnohé z nich zvyklé, ať už to bylo z finančních důvodů, či proto, že jich hodně dojíždí z různých koutů Ostravy, tak to prostě ráno nestíhaly,“ líčila sociální pedagožka.

Do Základní školy Chrjukinova chodí totiž děti nejen z Ostravy-Jihu, ale také z ostravských částí Poruba, Přívoz, Kunčičky, Mariánské Hory a Hulváky. Podle sociální pedagožky je na škole velký počet dětí z rodin, které žijí na ostravských ubytovnách. U některých z nich se tak musí řešit nejen to, že mají hlad, ale také třeba zavšivenost, záškoláctví či další problémy.

„Včera jsem například celý den spolupracovala s pedagogicko-psychologickou poradnou. Řešili jsme, že tam rodiče zapomněli přijít. Tak jsem za nimi jela a zjišťovala, co se děje. Pak jsem je tam odvezla. S rodiči to občas bývá složité. Nejen že mají finanční problémy, někteří se třeba musí postarat o šest a více dětí, ale také mnozí nemají mobily či dokonce mají problémy se čtením a psaním,“ vysvětlovala Čani s tím, že vlastně polovinu pracovní doby je v terénu u rodin a tu druhou pak ve škole.

„Za rodinami dojíždím ještě s terénním pracovníkem. Rodičům vysvětluji, že je důležité děti posílat do školy. Hodně nám teď pomohly ty snídaně zdarma, protože nám často říkali, že nemohou děti poslat do školy, protože nemají peníze na svačiny,“ popisovala sociální pedagožka a podotkla, že teď jim v komunikaci s těmito rodinami pomáhá i charitativní šatník, který ve škole zavedli.

„Takže rodinám rozvážíme i oblečení. Většinou jde o rodiny z těch ubytoven. Tím si ty rodiče získáváme. Vidí, že nejsme ti špatní, že pro jejich děti chceme to nejlepší, že jim pomáháme,“ shrnula.