Stavby větrných elektráren na Osoblažsku jitří vášně. Lidé je nechtějí, starostové váhají

Plány firem cílí například na Hlinku, Dívčí Hrad, Liptaň, Bohušov, Osoblahu, Slezské Pavlovice či Slezské Rudoltice. „Je to nekoordinovaný nálet na starosty. Vím o čtyřech pěti společnostech, které by mohly postavit až osmdesát větrníků,“ řekl Michal Ratiborský ze vznikající platformy Volná Moravská Brána, která odpůrce větrných elektráren sdružuje.

Připomněl, že v současnosti je stavba větrných parků omezena územními plány. „Otázka je, co se stane, když se územní regulativy prolomí. Za nás si pak každý bude moci stavět, jak se mu zachce,“ vysvětlil, čeho se lidé mimo jiné bojí, a upozornil, že jim také vadí nepřehledná struktura nabídek nebo kontroverze u některých firem z dřívějška.

Toho, z čeho mají obyvatelé strach, je ale mnohem víc. „Infrazvuk, hluk, světelné efekty, světelný smog, toxický materiál uvolňující se z lopatek rotoru, pokles cen nemovitostí, citelný zásah do krajiny,“ vyjmenovává jedna z žen, která dorazila na setkání občanů ve Slezských Rudolticích.

„Nedává mi to žádný smysl. Utopí se tam jen peníze a dotace. Jsem jednoznačně proti tomu,“ řekl Jiří Kalinovský z Hrozové, která je součástí Rusínu, jenž je taky v zájmu investorů. Připomněl, že stejné obavy i odpor proti větrným elektrárnám mají i tisíce lidí na druhé straně hranice, v oblasti polského města Głubczyce.

Tam se nedávno uskutečnilo referendum, v němž přes 82 procent lidí stavby větrných elektráren odmítlo. Výsledky referenda však nejsou závazné, protože se hlasování zúčastnila jen čtvrtina oprávněných voličů. To, že s polskými odpůrci Volná Moravská Brána spolupracuje, je podle Ratiborského jasné. „Hranice není zeď. To, co se stane na jedné straně, uvidí lidé na druhé straně a ovlivní to jejich život,“ poukázal.

„Je kolem toho spousta emocí, je to citlivá věc,“ přiznal starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač (Volby 2022). Uvedl, že obec dostala nabídku od tří firem, rozhodnutí však pozastavila do doby, než se řada věcí vyjasní.

Na setkání s občany Pargač prozradil, že si nechal od právníků Moravskoslezského kraje smlouvy od investorů zkontrolovat. „Dostal jsem výtky na stránku a půl s doporučením nic nepodepisovat. Nezávislý právník mi stanovisko kraje potvrdil,“ řekl a připustil, že i on má čím dál větší dojem, že se firmy snaží o nabourání územních plánů.

Podle Pargače starostové často nevědí, jaké důsledky může dohoda s investory mít. „Není přitom žádným tajemstvím, že spousta obcí už to podepsala. Osoblaha, Slezské Pavlovice, Hlinka, Vysoká,“ vyjmenovával a dodal, že rizika jsou extrémní a Slezské Rudoltice na smlouvu zatím nepřistoupí.

Mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová sdělila, že v současnosti se v rámci procesu EIA posuzují na Bruntálsku čtyři záměry týkající se stavby větrných elektráren. „Starostové musí nabídky investorů důkladně zvážit a zjistit, nakolik jsou seriózní. Kraj se problematikou zabývá a se starosty bude komunikovat,“ přislíbila.

To, že část obyvatel Osoblažska větrné elektrárny odmítá, už zaznamenali i investoři větrných parků. Zástupci dvou z nich, TCN energie a RenoEnergie, ujistili, že projekty rozvíjí vždy a pouze jen s podporou obcí.

Kolik by oni sami větrníků v oblasti rádi postavili, nekonkretizovali. „Osoblažsko má potenciál na několik tzv. hnízd v počtu od čtyř do osmi věží. Někde možná i více, ale je to v tuto chvíli naprosto předčasná úvaha,“ připomněl mluvčí TCN energie Stanislav Brunclík a dodal, že ani souhlas obce ještě zdaleka nemusí znamenat, že se projekt uskuteční.

Podle Martina Vojáčka, ředitele rozvoje větrných elektráren RenoEnergie, která od loňska provozuje dvě větrné elektrárny v Dívčím Hradě, by se při zohlednění limitů životního prostředí, odstupových vzdáleností od obydlí a dodržení hygienických limitů mohlo jednat o jednotky větrných elektráren. „Vnímáme plány konkurenčních společností na třicet až čtyřicet větrných elektráren jako silně nereálné,“ nastínil Vojáček.